Přesně před rokem oznámili čínští vědci ze Šanghaje, že naklonovali opice makaky stejnou metodou, jakou použili v roce 1996 Britové u ovečky Dolly. Jednalo se o první naklonované primáty. Objev podle nich poslouží pouze lékařským účelům – a pokračují v něm ještě kontroverznějšími cestami.
Vědci tím otevřeli cestu k případnému budoucímu klonování lidí. Koncem loňského listopadu pak svět šokoval čínský vědec Che Ťien-kchuej, který tvrdil, že geneticky upravil několik lidských embryí a že se z nich narodila dvojčata, holčičky LuLu a Nana – v tomto případě tedy nešlo o klonování, ale o jinou ukázku toho, jak daleko už je Čína s genetickými technologiemi.
Zvířata vědci využijí k testování léků na řadu nemocí
Dva totožní dlouhoocasí makakové Čung Čung a Chua Chua se narodili koncem roku 2017. „Lidé jsou primáti. Technická bariéra pro klonování druhů primátů, včetně lidí, je prolomena,“ řekl Mu-ming Pcho-o, jenž dohlížel na výzkum Institutu neurověd Čínské akademie věd ve východočínské Šanghaji.
„Prolomili jsme tuto bariéru, abychom vyrobili zvířecí modely, které jsou užitečné pro medicínu a lidské zdraví. Není záměrem použít tuto metodu na člověka,“ dodal. Geneticky totožná zvířata mohou posloužit k testování nových léků na řadu nemocí.
Rok poté
Čínští vědci ve výzkumu makaků pokračují i v současnosti. Přesně rok po prvním úspěchu nyní oznámili výsledky dalšího experimentu. Tentokrát naklonovali rovnou pět makaků, kteří ale navíc byli geneticky modifikovaní.
Cílem kontroverzního pokusu je biomedicínský výzkum – Číňané doufají, že když už rovnou naklonují nemocné opice, výrazně to urychlí testy, které se na těchto primátech provádějí. A v důsledku to také sníží množství makaků, na nichž se tyto pokusy provádí.
Experiment s etickým otazníkem
Vědci začali tím, že pomocí genetických nůžek CRISPR/Cas9 upravili DNA původního makaka. Vypnuli u něj tímto způsobem gen BMAL-1, který je zodpovědný za takzvané cirkadiánní rytmy.
Když se u opic tento gen deaktivuje, vede to ke zhoršení kvality spánku, zvýšené podrážděnosti a depresi – vědci dokonce pozorovali chování připomínající schizofrenii. Narušení cirkadiánních rytmů je také spojováno se vznikem chorob, jako je rakovina nebo cukrovka.
Pak makaka naklonovali – přenesli jádra z jeho buněk do vajíček, tímto způsobem získali 5 klonů, všechny měly stejnou genetickou vadu jako původní makak.
Proč to všechno? Čínští genetici doufají, že tímto způsobem získají modelový organismus velmi blízký člověku. Znamenalo by to, že se budou dát mnohem lépe testovat léky proti genetickým nemocem – tedy rakovině, poruchám mozku a dalším.
