Čína nabídla dalším zemím studium vzorků z Měsíce. S výjimkou USA

Vědci z celého světa mohou požádat o možnost studovat vzorky hornin z odvrácené strany Měsíce, které na Zemi dopravila čínská sonda Čchang-e 6, oznámil Čínský národní úřad pro vesmír. Zároveň poznamenal, že spolupráce má svá omezení, především pokud jde o Spojené státy.

V případě USA by podle čínského úřadu musel být zrušen americký zákon, který zakazuje přímou dvoustrannou spolupráci Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) s Čínou s výjimkou případů, kdy Federální úřad pro vyšetřování (FBI) potvrdí, že sdílením informací s čínskou stranou nebude ohrožena národní bezpečnost.

Čtvrteční tisková konference v Pekingu měla být zaměřena na představení výsledků čínské měsíční mise, informací ale mnoho nepřinesla, konstatovala agentura AP.

Čínská lunární sonda Čchang-e 6 se na Zemi vrátila v úterý poté, co přistála na málo prozkoumané odvrácené straně Měsíce, kde odebrala vzorky půdy, pořídila fotografie krajiny a umístila tam čínskou vlajku.

Vědci tento týden uvedli, že předpokládají, že shromážděné vzorky budou zahrnovat 2,5 milionu let staré vulkanické horniny a další materiál, který může poskytnout odpovědi o geografických rozdílech mezi oběma stranami Měsíce. Cílem mise bylo vyzvednout dva kilogramy materiálu.

Čína využívá svého úspěchu

Čína je jedinou zemí, jejíž sonda přistála na odvrácené straně Měsíce, a to už podruhé, poprvé to bylo v roce 2019. Jde o o technicky náročný proces, jelikož modul musí urazit větší vzdálenost a poté přistát v obtížném terénu, kde je množství kráterů a málo rovného povrchu. Čchang-e 6 přistála u jižního pólu Měsíce.

Představitelé Čínského národního úřadu pro vesmír rovněž oznámili některé budoucí plány čínského vesmírného programu. Chystaná mise Čchang-e 7 by měla prozkoumat zdroje na jižním pólu Měsíce. Mise Tchien-wen 3 by měla okolo roku 2030 dopravit vzorky z Marsu, plánována je do budoucna také mise Tchien-wen 4 zaměřená na průzkum Jupiteru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 21 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...