Čína chce postavit první solární elektrárnu ve vesmíru. Má být dvakrát větší než ISS

Čína se chystá ve vesmíru vybudovat první solární elektrárnu. Vědci už zahájili výstavbu experimentální základny ve městě Čchung-čching. Prvním krokem bude vývoj menší, zkušební elektrárny, která by měla být uvedena do provozu ve stratosféře v letech 2021 až 2025. Dalším krokem má být elektrárna o výkonu jednoho megawattu v roce 2030 a poté přijdou větší. Uvedl to list ministerstva vědy a technologií Science and Technology Daily.

Jak informoval inženýr Pchang Č’-chao z čínské akademie vesmírných technologií, hmotnost elektrárny by měla činit zhruba tisíc tun, což je více než dvojnásobek váhy Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Vědci teď zkoumají, zda by bylo možné elektrárnu vybudovat přímo ve vesmíru pomocí robotů a 3D tisku, aby se tak vyhnuli dopravě těžkých komponentů ze Země.

Solární technologie ve vesmíru by podle vědců mohla dodávat energii 99 procent času s šestinásobnou intenzitou v porovnání s pozemskými solárními elektrárnami. Energie z vesmírné solární stanice by byla přeměňována na mikrovlnný nebo laserový paprsek, který by byl odesílán na Zemi. Vedle problému s váhou zařízení vědci také řeší otázku bezpečnosti posílaných paprsků.

Čína si od kosmu slibuje hodně

S ročním rozpočtem ve výši osmi miliard dolarů (182,6 miliardy Kč) chce druhá největší světová ekonomika soupeřit o hospodářskou, vojenskou a technologickou nadvládu. Víc do této sféry vydávají jen Spojené státy, podotýká agentura Bloomberg.

Zatímco ostatní státy své rozpočty na vesmírné programy spíše seškrtávají, Čína má v kosmu ambiciózní plány. Chystá se vybudovat vlastní vesmírnou stanici a dál bádat na Měsíci. Po přistání na jeho odvrácené straně, kterým si zajistila světové prvenství, bude možná už příští rok zahájena mise, jejímž cílem bude dopravit na Zemi měsíční horniny.

Na odvrácené straně Měsíce vyklíčila semena bavlníku, která tam dopravila počátkem ledna čínská sonda Čchang-e 4. Podle stávajících plánů má v roce 2030 na Měsíci přistát první Číňan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...