Řada lidí si všimla, že i když během uplynulých dní byla jasná obloha, za letadly se téměř netvořily dobře známé kondenzační čáry. Vysvětlení poskytuje prostá fyzika.
Vznik bílých čar za letadly má jednoduché vysvětlení. Odborně se jim říká kondenzační stopa nebo pruh. Zjednodušeně se dá jejich vznik vysvětlit na situaci, se kterou se zřejmě každý člověk už v životě setkal.
Stačí vyrazit v zimě ven a při určité teplotě se nám při dýchání kouří od pusy. Podobné je to u leteckých motorů, které pracují na bázi spalovacích procesů. Motory se ohřívají na vysokou teplotu, a výfukové plyny jsou tak následně velmi horké. Teplota vzduchu ve výškách, ve kterých se letadla pohybují, je naopak velmi nízká. Horký proud z motoru se rychle ochladí a vodní pára zmrzne. Vzniklé krystalky ledu utvoří souvislý úzký pruh na obloze. Každý motor vytváří svoji kondenzační stopu a spojují se vlivem přirozeného proudění větru i díky proudění vzduchu za motorem.
Samozřejmě, že kondenzační pruh není tvořen jenom vodní párou, ale jsou v něm obsaženy i další látky – jako například oxid uhličitý, oxidy síry a dusíku nebo částečky popela. Ty tvoří potřebná kondenzační jádra, bez kterých by žádný pruh za letadlem ani žádný oblak na obloze nemohl vzniknout.
Není čára jako čára
V závislosti na výšce a meteorologických podmínkách mají kondenzační stopy různou tloušťku a můžou být na obloze několik desítek minut, nebo se naopak rychle rozpustit.
Úzké kondenzační stopy, které rychle mizí, jsou ovlivněny hlavně nízkou vlhkostí vzduchu v dané výšce a pozorovat je můžeme hlavně za pěkného počasí.
Počasí s celodenním slunečním svitem a s velkými rozdíly mezi ranní a odpolední teplotou v minulých dnech přineslo i velmi nízkou vzdušnou vlhkost v přízemní vrstvě. V minimech dosahovala o víkendu pouhých deseti procent, a proto se lidem ani při velmi mrazivých ránech nekouřilo od pusy a nebylo třeba škrábat namrzlá okna aut. Takto nízké hodnoty vlhkosti vzduchu jsme naposledy zaznamenali například v srpnu roku 2012. A právě proto nebyly ani na nebi vidět kondenzační pruhy.
Tento jev může využít každý pro předpověď počasí. Široké kondenzační stopy, které vydrží na obloze delší dobu, značí vyšší vlhkost vzduchu a tato situace může být předzvěstí následného zhoršování počasí.
Kondenzační pruhy se tvoří většinou ve výškách kolem osmi kilometrů, kde je teplota vzduchu pod -35 stupni Celsia. Pokud je vzduch vlhký a chladný, mohou se ale vyskytnout i v nižších hladinách. Určitou roli hraje i palivo, které se používá. U biopaliv se například tvoří méně, protože vzniká méně částic popílku, a k dispozici je tak menší počet kondenzačních jader pro tvorbu ledových krystalků.
Protože chvíli trvá, než se zplodiny ochladí a pára kondenzuje, vzhledem k faktu, že letadlo letí velmi rychle, je patrné, že kondenzační stopy pak vznikají až v určité vzdálenosti za motorem.
Můžou samotné kondenzační pruhy mít nějaké negativní dopady? Podle některých studií ano – kondenzační pruhy by mohly ovlivňovat takzvanou radiační bilanci Země. Zachycují totiž dlouhovlnné záření vyzařované zemským povrchem ve větší míře, než v jaké odráží přicházející sluneční záření.
