Čeští vědci zrekonstruovali larvy „kraba“ starého 480 milionů let

Mezinárodní tým paleontologů objevil v marocké poušti několik milimetrů dlouhé larvy členovce starého 480 milionů let. Pomocí moderních technologií mohli zkoumat každý jejich detail. Výzkum, na němž se podílel také Lukáš Laibl z Geologického ústavu Akademie věd, pomohl vědcům lépe pochopit, jak tito vyhynulí živočichové žili, jak se živili a jak vypadala jejich evoluce.

Díky tomu, že končetiny těchto zkamenělých členovců byly stále skryté uvnitř kamene, nasnímali vědci larvy pomocí výkonného rentgenového skeneru na urychlovači částic ve Švýcarsku. „Na rekonstrukci můžete vidět každý detail od drobných drápků až po jemné chloupky na nohách živočicha,“ poznamenal Laibl.

Studium končetin larev ukázalo mnohé o způsobu života těchto tvorů. „Na hlavě měly pár smyslových tykadel, dále pár robustních končetin sloužících k orientaci nebo k ukotvení na mořském dně a pár kráčivých končetin. První dva páry nohou na trupu také sloužily k chůzi, zatímco zadní končetiny na tělíčku vybavené trny a jemnými chloupky larvy nejspíše používaly k zachycování drobných organických částic, kterými se živily. Všechny končetiny na trupu rovněž nesly žaberní výběžky,“ uvedli vědci.

Marrellid
Zdroj: AV ČR

Studované larvy patří do vyhynulé skupiny členovců zvané Marrellida, která se hojně vyskytovala v prvohorních mořích. Její zástupce lze nalézt i v okolí Berouna. Dospělí jedinci měli velmi podobné končetiny, a vedli tedy i podobný způsob života jako mláďata. Vývoj těchto dávných členovců tak byl podle vědců mnohem jednodušší než u většiny nynějších druhů.

Primitivní členovci se v průběhu života moc neměnili

„Marrellidi jsou považováni za velmi rané členovce a mají mnoho ‚primitivních‘ znaků. Předpokládáme tedy, že jednoduchý vývoj bez zásadních změn ve způsobu života, který u marrellidů pozorujeme, může být původním typem vývoje členovců. Jinými slovy, raní členovci se vyvíjeli jednoduchým způsobem, zatímco složitější životní cykly se vyvinuly později nezávisle na sobě u různých skupin členovců,“ dodal Laibl.

Současní členovci často procházejí velmi složitým vývojem a jejich mláďata či larvy mohou žít jiným způsobem než dospělí jedinci. Klasickým příkladem je létající motýl, lezoucí housenka nebo přisedlý svijonožec, který má volně plovoucí larvu.

Členovci jsou tvorové s článkovanými končetinami, mezi které patří v současné době brouci, pavouci či krabi. Jsou nejúspěšnější a druhově nejpestřejší živočišnou skupinou, která kdy na Zemi existovala. S více než 1,2 milionu popsanými druhy a obrovským množstvím jedinců obývají oceány i pevninu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 19 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...