Čeští vědci střílí laserem do meteoritů. Chtějí odhalit složení padajících hvězd

Nahrávám video

Střelba výkonným laserem do vzácných meteoritů je jedinečným experimentem českých vědců. Pokus by mohl vyústit v novou metodu, jak rychleji zjišťovat chemické složení padajících hvězd. Díky tomu by pak vědci mohli lépe porozumět i struktuře a historii naší sluneční soustavy.

Vědci v laboratoři ostřelují desítky meteoritů z celého světa. Mezi vzorky mají například úlomek známého čeljabinského meteoritu nebo kámen z Měsíce.

Pod palbou čtyřicetigigawattového laseru dosahuje teplota deset tisíc stupňů a hornina se odpařuje. Díky tomu chtějí vědci ověřit metodu, která by umožnila mnohem přesněji určovat chemické složení meteorů hořících při průletu zemskou atmosférou.

Při tření v atmosféře i při působení laseru v laboratoři totiž odpařovaný materiál září. Rozkladem světla a pomocí takzvaných spektrálních čar umí astronomové vyjmenovat, jaké prvky vzorek přesně obsahuje. „Je ale velice složité na základě spekter meteorů zjistit, kolik tam těch jednotlivých prvků je,“ řekl ČT Martin Ferus z oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Tuto slabinu nyní chtějí vědci odstranit. Při aktuálních pokusech s laserem znají složení vzorků dopředu a vědí tak přesně, co hledají. V chaotických datech ze spektrálních čar mohou díky tomu najít vzory typické pro různé druhy těles s různým zastoupením prvků.

„Je to něco jako otisk prstu. My jenom musíme najít klíč, jakým způsobem ty otisky prstu ztotožnit a říct – ano, tento letící meteor má spektrální otisk jako jeden z těchto meteoritů, které tady máme třeba vyrovnané na stole,“ vysvětlil Ferus.

Výsledkem pokusů má být katalog, ve kterém bude možné najít, kterému typu tělesa odpovídá světlo jakékoli právě pozorované padající hvězdy. Bude tak jasné i její složení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...