Čeští vědci pomohli odhalit původ většiny meteoritů dopadajících na Zemi

Výzkumníci z Univerzity Karlovy (UK) ve spolupráci s vědci z Francie, USA a Evropské jižní observatoře odhalili původ asi 70 procent meteoritů, které dopadají na Zemi. Počítačové modely vědců z Astronomického ústavu UK ukázaly, že nejvydatnějším zdrojem meteoritů jsou rodiny asteroidů nesoucí jména Massalia, Koronis a Karin. Meteoroidy, z nichž některé pak dopadají na Zemi jako meteority, vznikají při srážkách asteroidů obíhajících okolo Slunce, které se odehrály i před desítkami milionů let.

Meteoritický materiál se z prachu utvářel dávno před vznikem Země. Stalo se to jen dva miliony let po vzniku Slunce před 4,567 miliardami let, uvedli vědci s odkazem na radiometrická měření meteoritů. Z materiálu se utvořily asteroidy, jejichž oběžné dráhy kolem Slunce se kříží a jednou za několik milionů let se tak srážejí a tříští až desetikilometrová tělesa.

Tím vznikají meteoroidy, které pak obíhají kolem Slunce samostatně. „Nyní se českým badatelům podařilo vytvořit dosud nejúplnější model popisující dynamiku asteroidů v hlavním pásu a v blízkosti Země i původ meteoroidů různých typů,“ uvedla Matematicko-fyzikální fakulta UK.

Stále menší asteroidy

Asteroidy se při vzájemných srážkách rozpadají na fragmenty. „První fragmentace se odehrála asi před 40 miliony let, druhá před 7,6 milionu a třetí před 5,8 milionu roků,“ uvedl Miroslav Brož z Matematicko-fyzikální fakulty UK. Zdrojem meteoritů dopadajících na Zemi jsou přitom zejména zmíněné rodiny asteroidů Massalia, Koronis a Karin. „Dohromady se takto podařilo vysvětlit původ 70 procent všech meteoritů. Jde přitom o stejné typy meteoritů, které pozorovali už předchůdci člověka,“ uvedli autoři výzkumu.

Jejich výpočtům předcházela práce astronomů Michaëla Marsseta z Evropské jižní observatoře a Pierra Vernazzy z francouzské univerzity Aix-Marseille. Ti s pomocí spektroskopie v dalekohledu klasifikovali asteroidy podle minerálů, které obsahují, obdobně jako se to provádí s meteority. Na dvou studiích otištěných v časopisu Nature se podíleli také výzkumníci z amerického Massachusettského technologického institutu (MIT) a několika dalších institucí. Výsledky jsou podle badatelů z Matematicko-fyzikální fakulty v souladu s řadou dalších pozorování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...