Českým ptákem roku se stala káně lesní. Rozšířený dravec, který pomáhá snižovat počty hrabošů

Ptákem roku 2021 ornitologové vyhlásili káni lesní. V Česku jde o nejhojnějšího dravce, který je ale veřejností přehlížený. Udělením titulu chtějí ornitologové káni lépe představit. Dravého ptáka zvolili teprve potřetí od roku 1992. Loni byla ptákem roku jiřička obecná.

Titul pták roku udělují ornitologové obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „V případě káně lesní tohle platí dvojnásob. Jde o našeho nejpočetnějšího dravce a každý, kdo alespoň občas vyjde do přírody, má možnost se s kání potkat, jak sedí na vyvýšených místech u silnice nebo loví na poli hraboše,“ uvedl ředitel České společnosti ornitologické (ČSO) Zdeněk Vermouzek.

Káně lesní v letu
Zdroj: Wikimedia Commons

Mezi dravci už titul pták roku má poštolka obecná a orel mořský. Poznávání dravců není mezi laiky rozšířené kvůli malé početnosti a plachosti. „Pro káni to ale neplatí, pozorovat ji může každý,“ uvedl Petr Voříšek z ČSO. Svá pozorování mohou lidé vkládat do databáze birds.cz, pomohou tím ornitologům lépe zjistit, jak se káním daří nebo kde je pro ně nebezpečno.

Elegantní dravec

Káně lesní je v Česku i Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem. Podle posledních odhadů hnízdí v Česku 11 tisíc až 14 tisíc kání lesních. V Evropě se káně v době hnízdění vyskytuje na 78 procentech území.

Tělo káně je přizpůsobené k plachtění, využívá stoupavé vzdušné proudy a dokáže plachtit i v proměnlivém proudění bez vynaložení další energie. Kroužení vysoko nad krajinou doprovázené mňoukavým hlasovým projevem využívá tento pták k vyznačování hranic teritoria. Výhodou káně je také to, že dokáže potravu trávit efektivněji než někteří jiní dravci. Denně potřebuje podle Voříška pozřít kořist o váze odpovídající asi desetině její hmotnosti, zatímco sokol či jestřáb potřebují 20 až 25 procent.

Káně lesní – mláďata
Zdroj: Wikimedia Commons

Nejčastěji se káně živí hlodavci, především hraboši, je tak účinným pomocníkem zemědělců redukujícím stavy hrabošů. Ze silných hraboších roků dokážou káně významně těžit. Naopak v letech, kdy je hrabošů méně, někdy ani nezahnízdí všechny páry.

Káně sice dokážou nedostatek hlodavců nahradit třeba lovem ptáčat či hmyzu, ale jejich tělesná stavba je především uzpůsobena pro lov hlodavců v otevřené krajině. V posledních dvou letech jsou přemnožení hraboši tráveni jedem, což představuje podle ČSO nebezpečí i pro káni. Hraboše polyká vcelku, případný jed tak proniká i do jejího těla. Dospělá káně potřebuje denně zhruba pět hrabošů, mláďata na hnízdě, než vylétnou, jich spotřebují asi 700.

Další smrtelně nebezpečnou hrozbou jsou pro káni dráty a sloupy elektrického vedení. Kromě toho káni ohrožují také traviči, kteří pokládají návnady s jedem karbofuranem, který je od roku 2008 zakázaný. Podle odhadu ČSO počet otrávených kání dosahuje několika stovek ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...