Českým mužům ubývají spermie, potvrzují vědci z Brna

Množství spermií u mužů ve vyspělých zemích klesá. A snižuje se nejen jejich kvantita, ale také jejich kvalita, říká vedle zahraničních studií i výzkum z Brna. Odborníci hledají příčiny této změny jak v chemii, tak i v dalších oblastech.

Úbytek množství spermií v ejakulátu je popisován v řadě studií. V roce 2017 vyšla v renomovaném časopise Human Reproduction Update rozsáhlá studie, která shrnula výsledky spermiogramů ze 185 prací z celého světa za období 1973–2011. Jednalo se o analýzy, které se týkaly více než 42 tisíc mužů; dodnes je to nejrozsáhlejší soubor prezentovaný v jediné souhrnné práci. Ve studii vědci popsali celkový dlouhodobý pokles koncentrace spermií ve sledovaném období z 99 milionů na mililitr na 47,1 milionu na mililitr v populaci mužů západního světa (zahrnující Evropu, Severní Ameriku, Austrálii a Nový Zéland).

Obdobný, i když ne tak razantní pokles zaznamenávají také lékaři Centra asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky FN Brno a LF MU. Ročně zde vyšetří zhruba 900 spermiogramů. „V roce 1997 byla v naší laboratoři zjištěna průměrná koncentrace spermií ze všech analyzovaných spermiogramů 37,1 milionu na mililitr ejakulátu, v roce 2008 to bylo 35,7 milionu a v roce 2018 už jen 34,9 milionu,“ popisuje vedoucí Centra asistované reprodukce Igor Crha.

Plodnost zatím není ohrožena

I tak jsou ale výsledky spermiogramů podle docenta Crhy stále v normě: „V základních parametrech musí být koncentrace vyšší než 15 milionů na mililitr, pohyb více než 40 procent, přičemž nejméně 32 procent musí být progresivně pohyblivých a správný tvar musí mít více než čtyři procenta spermií.“

Že se problém s úbytkem spermií týká i Čechů, potvrzují také experti z osvětového programu Muži činu, který nabízí preventivní vyšetření spermatu. Ti uvádí, že v České republice je až 20 procent párů neplodných s tím, že příčiny jsou zhruba ve stejném poměru rozděleny mezi muže a ženy. Program na svém webu rovněž tvrdí, že za posledních 25 let klesl počet spermií až o 60 procent.

Na vývoj už reagovala také Světová zdravotnická organizace (WHO), která snižuje standardní hodnoty spermatu ve svém referenčním vzorku. Aktuální spodní hranice normy, která je z roku 2010, udává koncentraci 15 milionů spermií na mililitr spermatu. Standard WHO z roku 1999 přitom jako limit určoval 20 milionů.

Hledání příčiny

Jednou z hlavních příčin situace může být podle mnoha studií poškození varlete již v době jeho vzniku v embryonálním období.

Letos v březnu oznámili vědci z univerzity v Nottinghamu, že negativní dopad na kvalitu spermií u lidí a psů mají dvě rozšířené chemikálie. Jedná se změkčovadlo DEHP, které se využívá k výrobě měkčeného PVC, ale také v tapetách, obalech a podobně.

Druhou látkou je polychlorovaný bifenyl PCB 153, který se nepoužívá od sedmdesátých let dvacátého století, ale v životním prostředí se dá stále ještě nalézt. Tento výzkum byl ale na příliš malém vzorku na to, aby se z něj dalo na něco usuzovat, vědci však pokračují dál ve výzkumu.

Obecně se nižší množství a kvalita spermií dávají do souvislosti s nezdravým způsobem života – nesvědčí jim obezita, sedavý způsob života, stres, kouření, pití alkoholu ani požívání dalších rekreačních drog.

U různých vlivů se jejich dopad liší, největší riziko podle vědců spočívá zřejmě v kombinaci. Například u mužů kouřících tabákové výrobky se množství spermií pohybuje asi o 13 až 17 procent níže než u nekuřáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...