Český fotograf pořídil snímek Perseid, který vyhrál ocenění NASA

Americká kosmická agentura NASA každý den vyhlašuje nejlepší astronomickou fotografii z celého světa. V pondělí 12. srpna toto ocenění získal český fotograf Petr Horálek se snímkem Perseid.

Pondělí 12. srpna je dnem, kdy vrcholí roj Perseid, jejich pozorování ale bude bránit jak oblačnost, tak i Měsíc téměř v úplňku. Dobře jsou ale Perseidy vidět na snímku od Horálka.

Jeho oceněná fotografie vznikla v loňském roce v Parku temné oblohy Poloniny na Slovensku. Na snímku je dobře vidět zdánlivý bod, odkud meteory společně vylétají.

Poloninská oblast ležící na hraničním trojbodu Slovenska, Polska a Ukrajiny nabízí dost možná nejtmavší noční oblohu ve střední Evropě – „díky velkému štěstí na dobré počasí se tak nabídla opravdu skvělá kosmická podívaná,“ uvedl fotograf.

„Celooblohová mozaika vznikala mezi 6. a 14. srpnem 2018 a z celkového počtu 468 meteorů zobrazuje 149 nejvýraznějších, které za tu dobu na obloze zazářily,“ popisuje Horálek.

„Na zpracování obrazu bylo užito celkem na 200 jednotlivých snímků, některé sloužily k vytvoření podkladové panoramatické celooblohové mozaiky, zbytek jsou pak snímky jednotlivých meteorů zachycených sekvenčně dvěma fotoaparáty Canon 6D s identickým nastavením a objektivem s 12mm ohniskem. Jeden z aparátů vždy mířil na sever, druhý na jih a oba dohromady tak dokázaly zabrat prakticky celou nebeskou klenbu a zároveň ještě poskytnout snímky meteorů v lepším rozlišení, než kdyby se fotilo na jediný aparát s celooblohovým objektivem.“

Samotné snímání v průběhu osmi nocí zabralo přes 50 hodin času, zpracování v počítači (tvorba podkladového snímku, barevné korektury, výběr meteorů, jejich zregistrování s podkladovou maskou a postupné přidávání do mozaiky pomocí vrstev) trvalo podle fotografa zhruba ještě dvojnásobek. „Celkově tak práce na výsledném snímku přesáhla 140 hodin čistého času práce a jde tak jednoznačně o časově nejnáročnější fotografický projekt, jaký jsem doposud připravoval,“ dodal pro web Astro.cz Horálek.

Co jsou Perseidy?

Meteorický roj Perseidy je každoroční nebeskou událostí, která je pozorovatelná mezi 17. červencem a 24. srpnem, s maximem vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum připadá na 13. srpen v 10 hodin středoevropského letního času – noc s největším počtem meteorů tedy bude ta z pondělí na úterý.

  • Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
  • Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
  • Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.

V nocích kolem maxima se dá podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd očekávat až 100 meteorů za hodinu. „V praxi jednoho pozorovatele to ale znamená maximálně pár desítek za hodinu, protože nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze,“ popisuje vědec. 

Oblíbené rčení sice říká „Padá hvězda, něco si přej“, ale Perseidy nejsou žádné hvězdy. Jedná se o meteory, tedy o svítící stopy velmi malých částeček meziplanetární hmoty, v případě Perseid se jedná o pozůstatky z komety Swift-Tuttle. Ty se srážejí se Zemí a velkou rychlostí 59 kilometrů za sekundu vstupují do atmosféry a shoří. Meteory vypadají jako svítící body, které během pár sekund proletí částí oblohy. Někdy za nimi zbývá ještě pár sekund stopa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...