Česko-finská spolupráce chce ochočit „přirozené zabijáky“. Mají pomoci nevyléčitelně nemocným

Pražský Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) bude spolu s finskými vědci zkoumat možnosti léčby, při níž bílé krvinky z imunitního systému pacienta samy zabíjejí buňky nádoru. Takzvaná imunoterapie by mohla fungovat i u pacientů, kterým nepomůže transplantace kostní dřeně.

Zvláštní typ bílých krvinek, který vědci nazývají Natural Killers (česky „přirození zabijáci“), je běžnou součástí lidského imunitního systému. Nádorovou buňku v těle pacienta umí najít a zničit. Cílem mezinárodní spolupráce je využít tyto vlastnosti při léčbě pacientů a přimět tyto buňky, aby svou roli dokázaly hrát naplno a aby tak zničily rakovinové bujení bez nutnosti chemické léčby. Tento druh léčby v Česku zatím není k dispozici, je dostupný jen ze zahraničí a stojí desítky milionů korun pro jednoho pacienta.

„Náš výzkum je zaměřen na pomoc lidem, u nichž selžou všechny linie současné léčby a jsou zařazeni do studií, v nichž dostávají buněčné přípravky,“ popsal vedoucí oddělení výzkumu moderní imunoterapie ÚHKT Jan Frič. „Hledáme pokročilý způsob buněčné terapie, což je metoda, která se již používá při léčbě pacientů a zároveň se celosvětově intenzivně zkoumají její další možnosti,“ dodal.

Výraz imunoterapie zahrnuje veškeré léčebné postupy, které využívají přirozené imunitní mechanizmy, směřující k aktivaci protinádorové imunity. V některých případech mohou také sloužit k cílenému směřování léčiv do místa nádoru.

Budoucnost výzkumu

Finským partnerem výzkumu je transfuzní služba Finského červeného kříže, který se podle českého velvyslance ve Finsku a bývalého ministra zdravotnictví za hnutí ANO Adama Vojtěcha právě na výzkum moderní imunoterapie zaměřuje.

Podle Ústavu hematologie a krevní transfuze je možné uvažovat také o zapojení dalších zemí EU. „Pro náš ústav je výzkum velkou prioritou nejen na národní úrovni, ale i na té evropské. V další dekádě se budeme intenzivně soustředit na budování sítě mezinárodních spoluprací,“ uvedli jeho zástupci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...