Dva nové zástupce rodiny arenavirů a nový kmen již známého arenaviru objevily v jihozápadní Angole vědkyně z Akademie věd ČR (AV). Tyto viry identifikovaly u hlodavců na poměrně malém území. Podle AV viry cirkulující mezi tamními hlodavci dosud nikdo nezkoumal. Výsledky zároveň ukazují na neobvykle velkou rozmanitost arenavirů v daném regionu.
Na výzkumu a publikaci spolupracovaly Jana Těšíková, Jarmila Krásová a Joëlle Goüy de Bellocqová z Ústavu biologie obratlovců AV (ÚBO AV). Studii vydal vědecký časopis Viruses.
Arenaviry patří mezi takzvané zoonotické viry – tedy takové, u nichž se může stát, že přeskočí ze zvířete na člověka. Podle vědců je detekce virů u divokých zvířat důležitá právě pro rozpoznání budoucích epidemiologických rizik. Příkladem nebezpečného arenaviru je virus Lassa, vyvolávající krvácivou horečku u obyvatel západní Afriky.
Zvířecí přenašeči jsou ohrožením člověka
„Nalezli jsme jeden již známý kmen arenaviru, konkrétně kmen arenaviru Luna, který přenáší krysa mnohobradavková. Dále nový arenavirus, který jsme předběžně pojmenovali Kwanza virus, a který přenáší myš šedobřichá,“ uvedla Jana Těšíková.
Další nový arenavirus byl pak podle ní objeven u dvou různých populací krysy namaquejské a nese název virus Bitu. Podle Těšíkové bylo překvapivé, že tento arenavirus tým identifikoval u dvou populací krys namaquejských, které odděluje strmý Angolský sráz. „I přes tuto na první pohled nepřekonatelnou bariéru pro hostitele nám virus odhaluje existenci historického spojení,“ podotkla vědkyně.
Terénní expedice se konala v červenci 2017, laboratorní práce pak s pauzami trvaly do loňska. „Po prvotním screeningu a získání menších úseků genetické informace virů jsme totiž nepředpokládali, že se jedná o nové viry. Úsilí bylo tudíž nasměrováno k jiným projektům,“ vysvětlila Těšíková. „Až po delší pauze jsme osekvenovali pozitivní jedince s cílem získat celý virový genom a zjistili jsme tak, že výsledky jsou mnohem zajímavější,“ dodala.
Těšíková také upozornila, že objev „zaplňuje slepé místo na mapě“, neboť v Angole bylo dosud provedeno jen málo studií drobných i jiných savců – především kvůli občanské válce. „Ta zemi sužovala téměř 30 let a zanechala za sebou více než 100 tisíc nášlapných min, jejichž odstraňování probíhá dodnes,“ dodala vedoucí expedice Jarmila Krásová.
Nebezpečné hantaviry
Ohledně dalšího výzkumu Těšíková sdělila, že se nyní věnují takzvaným hantavirům, které přenášejí drobní savci. „Konkrétně se zabýváme hantavirem Tigray. Tento virus jsme objevili v roce 2012 u krys rodu Stenocephalemys v Etiopii. Pracujeme na genetické analýze jednotlivých kmenů Tigray viru u různých druhů těchto krys,“ popsala.
„Bohužel region Tigray, podle kterého je i náš virus pojmenovaný, aktuálně prochází obrovskou krizí v podobě občanské války a hladomoru, což může ovlivnit i náš budoucí výzkum, především terénní expedice“ dodala vědkyně. Cesty do jiných afrických zemí pak podle ní také zhatila pandemie covidu-19. „Konkrétní plány tedy zvažujeme, nicméně i nadále bychom se chtěli věnovat virům u afrických hlodavců. Angola, ale i celkově centrální Afrika je v tomto směru rozhodně v našem zájmu,“ uzavřela Těšíková.
Objev nového viru není ve vědeckém světě výjimečný. Podle odhadu studie publikované v časopise Science v roce 2018 stále zbývá objevit zhruba 1,67 milionu virů savců a ptáků. Vědci odhadují, že až polovina z nich může mít zoonotický potenciál. Například loni v červnu mezinárodní tým, jehož součástí byla právě Joëlle Goüy de Bellocqová, ohlásil objev nového savčího viru z rodu arenavirů. Virus objevený v Etiopii u krys mnohobradavkových vědci pojmenovali Dhati Welel.
