Česká věda boduje, obsadila přední místa v žebříčku časopisu Science

Prestižní časopis Science vyhlásil deset největších vědeckých objevů za rok 2024, které mohou změnit svět. Na tomto seznamu jsou rovnou dva, v nichž hrají klíčovou roli Češi. V kategorii fyziky byl jako jediný zmíněný objev altermagnetismu, což je fyzikální jev, který popsali čeští vědci pod vedením Tomáše Jungwirtha. Jako revoluční průlom časopis ocenil injekční léčbu viru HIV s 99,9procentní účinností.

Časopis Science patří mezi nejuznávanější vědecké časopisy. Kromě publikování špičkových výzkumů vždy na konci roku dává dohromady přehled průlomových objevů, které zásadně mění směr vědy a technologií.

Zařazení altermagnetismu mezi letošní největší úspěchy je v tomto přehledu dobrým důkazem o tom, jak zásadní objev to byl – studie o něm totiž vyšla v konkurenčním odborném žurnálu Nature.

Nový druh magnetismu

Od roku 2019 zveřejňoval tým z Fyzikálního ústavu Akademie věd v Praze a Gutenbergovy univerzity v Mohuči sérii článků, v nichž vědci teoreticky popsali neobvyklé magnetické materiály. V roce 2021 teoretici předpověděli, že tyto materiály tvoří třetí základní typ magnetu, které označili jako altermagnety.

Výzkum, jehož výsledky publikoval časopis Nature v únoru 2024, pak přinesl první přímý důkaz existence tohoto altermagnetismu. Experimentální potvrzení této nové fáze magnetismu bylo možné díky využití pokročilých technologií, včetně fotoelektronového emisního spektrometru, který umožňuje detailní zkoumání elektronové struktury materiálů.

Altermagnety tak dnes díky spolupráci českých, rakouských, britských a německých expertů představují třetí, zcela novou větev magnetismu, která kombinuje výhody obou doposud známých druhů magnetů. Tento průlom tedy boří tradiční dělení magnetismu na dvě známé kategorie – silné feromagnety, využívané například v IT k modulaci elektrického proudu, a antiferomagnety, které sice nevytvářejí nežádoucí pole, ale jejich praktické využití je omezené.

„Výzkum altermagnetismu otevírá nové možnosti v oblasti informačních technologií, například pro vývoj efektivnějších polovodičů a supravodičů. Je to objev s obrovským potenciálem,“ vysvětluje profesor Ján Minár ze Západočeské univerzity v Plzni, který spolu s týmem přispěl ke studii.

První místo patří částečně také Česku

Jako revoluční průlom roku byla časopisem Science oceněna injekční léčba HIV s 99,9procentní účinností. Tato látka dokáže ochránit zranitelné osoby před nákazou na dobu šesti měsíců. Lék se jmenuje lenacapavir a vyvinula jej společnost Gilead Sciences, která je v Česku známá díky remdesiviru, jenž se používá proti covidu.

V týmu, který na tomto léku pracuje, je i český biochemik a virolog Tomáš Cihlář, který dlouhodobě žije ve Spojených státech. „Pokud bychom zvládli dvakrát ročně podat lidem lenacapavir, stejně jako například očkování proti chřipce, mohli bychom chránit veřejnost před šířením HIV,“ uvedl nedávno pro web CzechCrunch.

Kromě léčebného potenciálu odhalil výzkum tohoto přípravku také mnoho informací o tom, jak funguje klíčový takzvaný kapsidový protein viru HIV. Jestli se lenacapavir rozšíří a urychlí tak konec epidemie HIV/AIDS, závisí na jeho dostupnosti, poskytování a samozřejmě i na poptávce. Regulační schválení se očekává nejdříve v polovině roku 2025.

„O tom, kdo si jej bude moci dovolit, rozhodne zatím neoznámená cena. Společnost Gilead uzavřela dohodu se šesti výrobci generik na výrobu levných verzí pro 120 rozvojových zemí, ale zatím neexistuje žádná sleva pro země se středními příjmy, jako je Brazílie, kde žije nejvíce lidí s HIV v Jižní Americe,“ uvádí Science.

Další objevy i zklamání

Další významné objevy zahrnují nový přístup k léčbě autoimunitních nemocí pomocí CAR-T terapie, snímky vesmírného dalekohledu NASA JWST, které přepisují naše chápání vzniku galaxií a hvězd, inovativní pesticidy na bázi RNA pro ochranu plodin, objev organely zvané nitroplast, mikroskopické fosilie překvapující evoluční biology svým extrémním stářím a nové poznatky o tvarování kontinentů.

Kromě deseti pozitivních zpráv vydal Science i seznam zklamání ve vědě. Řadí mezi ně to, jak se svět nepoučil z pandemie covidu-19, negativní dopad válek a politiky na věku, nepřesvědčivé výsledky psychedelik na léčbu duševního zdraví a nenaplněné dohody o ochraně přírody a klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...