Česká věda boduje, obsadila přední místa v žebříčku časopisu Science

Prestižní časopis Science vyhlásil deset největších vědeckých objevů za rok 2024, které mohou změnit svět. Na tomto seznamu jsou rovnou dva, v nichž hrají klíčovou roli Češi. V kategorii fyziky byl jako jediný zmíněný objev altermagnetismu, což je fyzikální jev, který popsali čeští vědci pod vedením Tomáše Jungwirtha. Jako revoluční průlom časopis ocenil injekční léčbu viru HIV s 99,9procentní účinností.

Časopis Science patří mezi nejuznávanější vědecké časopisy. Kromě publikování špičkových výzkumů vždy na konci roku dává dohromady přehled průlomových objevů, které zásadně mění směr vědy a technologií.

Zařazení altermagnetismu mezi letošní největší úspěchy je v tomto přehledu dobrým důkazem o tom, jak zásadní objev to byl – studie o něm totiž vyšla v konkurenčním odborném žurnálu Nature.

Nový druh magnetismu

Od roku 2019 zveřejňoval tým z Fyzikálního ústavu Akademie věd v Praze a Gutenbergovy univerzity v Mohuči sérii článků, v nichž vědci teoreticky popsali neobvyklé magnetické materiály. V roce 2021 teoretici předpověděli, že tyto materiály tvoří třetí základní typ magnetu, které označili jako altermagnety.

Výzkum, jehož výsledky publikoval časopis Nature v únoru 2024, pak přinesl první přímý důkaz existence tohoto altermagnetismu. Experimentální potvrzení této nové fáze magnetismu bylo možné díky využití pokročilých technologií, včetně fotoelektronového emisního spektrometru, který umožňuje detailní zkoumání elektronové struktury materiálů.

Altermagnety tak dnes díky spolupráci českých, rakouských, britských a německých expertů představují třetí, zcela novou větev magnetismu, která kombinuje výhody obou doposud známých druhů magnetů. Tento průlom tedy boří tradiční dělení magnetismu na dvě známé kategorie – silné feromagnety, využívané například v IT k modulaci elektrického proudu, a antiferomagnety, které sice nevytvářejí nežádoucí pole, ale jejich praktické využití je omezené.

„Výzkum altermagnetismu otevírá nové možnosti v oblasti informačních technologií, například pro vývoj efektivnějších polovodičů a supravodičů. Je to objev s obrovským potenciálem,“ vysvětluje profesor Ján Minár ze Západočeské univerzity v Plzni, který spolu s týmem přispěl ke studii.

První místo patří částečně také Česku

Jako revoluční průlom roku byla časopisem Science oceněna injekční léčba HIV s 99,9procentní účinností. Tato látka dokáže ochránit zranitelné osoby před nákazou na dobu šesti měsíců. Lék se jmenuje lenacapavir a vyvinula jej společnost Gilead Sciences, která je v Česku známá díky remdesiviru, jenž se používá proti covidu.

V týmu, který na tomto léku pracuje, je i český biochemik a virolog Tomáš Cihlář, který dlouhodobě žije ve Spojených státech. „Pokud bychom zvládli dvakrát ročně podat lidem lenacapavir, stejně jako například očkování proti chřipce, mohli bychom chránit veřejnost před šířením HIV,“ uvedl nedávno pro web CzechCrunch.

Kromě léčebného potenciálu odhalil výzkum tohoto přípravku také mnoho informací o tom, jak funguje klíčový takzvaný kapsidový protein viru HIV. Jestli se lenacapavir rozšíří a urychlí tak konec epidemie HIV/AIDS, závisí na jeho dostupnosti, poskytování a samozřejmě i na poptávce. Regulační schválení se očekává nejdříve v polovině roku 2025.

„O tom, kdo si jej bude moci dovolit, rozhodne zatím neoznámená cena. Společnost Gilead uzavřela dohodu se šesti výrobci generik na výrobu levných verzí pro 120 rozvojových zemí, ale zatím neexistuje žádná sleva pro země se středními příjmy, jako je Brazílie, kde žije nejvíce lidí s HIV v Jižní Americe,“ uvádí Science.

Další objevy i zklamání

Další významné objevy zahrnují nový přístup k léčbě autoimunitních nemocí pomocí CAR-T terapie, snímky vesmírného dalekohledu NASA JWST, které přepisují naše chápání vzniku galaxií a hvězd, inovativní pesticidy na bázi RNA pro ochranu plodin, objev organely zvané nitroplast, mikroskopické fosilie překvapující evoluční biology svým extrémním stářím a nové poznatky o tvarování kontinentů.

Kromě deseti pozitivních zpráv vydal Science i seznam zklamání ve vědě. Řadí mezi ně to, jak se svět nepoučil z pandemie covidu-19, negativní dopad válek a politiky na věku, nepřesvědčivé výsledky psychedelik na léčbu duševního zdraví a nenaplněné dohody o ochraně přírody a klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...