Červi po konzumaci konopí touží po nezdravém jídle, zjistila studie. Stejně jako lidé

Nejen lidé dostávají po požití marihuany chuť na nezdravé pochutiny. Červi namočení do kanabinoidu dávají přednost kaloričtějším potravinám než obvykle, vyplynulo ze studie, o které informoval list The Guardian. Do budoucna by díky tomuto zjištění mohli být používáni k testování léků pro lidi.

Vědcům se podařilo simulovat účinky, jaké má konopí na lidi, u červů tím, že je namočili do kanabinoidu. Není jim zcela jasné, zda byly larvy zdrogované, ale projevovaly větší oblibu potravin s vyšší kalorickou hodnotou, stejně jako lidé, kteří po požití marihuany touží po nezdravém jídle. Toto zjištění naznačuje, že konopí může zasahovat do důležitého mechanismu, který pomáhá regulovat chuť k jídlu.

Je známo, že kanabinoidy působí tak, že se vážou na bílkoviny v mozku, nervovém systému a dalších částech těla, které se nazývají kanabinoidní receptory. Pokud obsahují chemickou látku známou jako THC, mohou vyvolávat pocity uvolnění a spokojenosti. Za normálních okolností tyto receptory reagují na kanabinoidy, které jsou přirozeně přítomné v těle, známé jako endokanabinoidy. Endokanabinoidní systém hraje důležitou roli v oblasti stravování, úzkosti, učení a paměti, reprodukce a metabolismu.

Pro účely studie vědci namočili červy do anandamidu, endokanabinoidu. Předpokládá se, že larvy i za běžných okolností považují vysoce kalorickou potravu za žádanější a aktivně ji vyhledávají. Po nasáknutí anandamidem se tato preference posílila, uvedli výzkumníci a dodali, že červi se k potravě hrnuli a zůstávali tam déle než obvykle.

Vědci uvedli, že studie naznačuje, že červi by mohli být využíváni při testování a screeningu léků, které se zaměřují na širokou škálu proteinů zapojených do kanabinoidní signalizace a metabolismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...