Čech návrhem kvantového počítače vyhrál prestižní soutěž

Nápady odvážné tak, že zdolávají hranice lidského snu. To je základ soutěže Dream Chemistry Award, společného projektu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Ústavu fyzikální chemie Polské akademie věd (IChF PAS). Úspěch v soutěži se neměří počtem článků v renomovaných vědeckých časopisech, přihlášky posuzuje mezinárodní odborná komise hlavně podle toho, o jak originální vědecký projekt se jedná. Letos poprvé zvítězil český zástupce – Vít Svoboda z Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha.

Vít Svoboda se stal nejprve prvním Čechem, který se dostal do finálové pětky, posléze i vítězem. Porotu zaujal revolučním nápadem: chce využít chirální (neboli zrcadlově nesymetrické) molekuly k vytvoření ultrarychlých kvantových počítačů. Místo elektřiny a křemíku by využívaly světlo, kvantovou fyziku a „levotočivé“ a „pravotočivé“ molekuly.

Vít Svoboda
Zdroj: ÚOCHB AV ČR/Tomáš Belloň

Projekt přichází se zcela novým způsobem výpočtů, kde se využívá tvar molekul, spin elektronů, světlo a ultrarychlá optika. Sám autor k tomu podotýká: „Projekt jsem částečně upravil pro potřeby Dream Chemistry Award, ale vychází z myšlenek, které nosím v hlavě už delší dobu. Nominace mě motivovala tyto koncepty rozpracovat, rozšířit a přetvořit v ucelený a ambiciózní návrh. Příprava na soutěž mi pomohla ujasnit si směr, kterému bych se v budoucnu rád věnoval mnohem systematičtěji.“

Mladí a talentovaní

Vědecká soutěž je určená pro mladé vědce a vědkyně, od jejichž doktorátu uplynulo maximálně sedm let. Cílem je podpořit mladé talenty, aby se nevzdávaly snů v oblasti chemického výzkumu a v souvisejících oborech. Porota po nich nechce rutinu, ale neotřelá řešení problémů s globálním dopadem – zásadní je tedy prospěch, který by z takového objevu mělo celé lidské společenství.

Většina vědeckých cen se uděluje za to, co už laureáti udělali. V tomto případě se oceňují plány a sny. Vítězí takoví vědci a vědkyně, kteří představí nejodvážnější, a přesto reálné projekty. Bez odvahy se totiž zajímavá věda dělat nedá.
Jan Konvalinka, ředitel ÚOCHB

Soutěžící nominují jejich renomovaní a služebně starší kolegové a kolegyně ze světových vědeckých institucí. Pokud mladí výzkumníci nominaci přijmou a vypracují soutěžní práci, projdou hodnocením mezinárodní vědecké komise.

Organizátor české větve soutěže Pavel Jungwirth z ÚOCHB, který je u projektu od počátku spolupráce s polskou Akademií věd, říká: „Uspět v soutěži znamená předvést návrh chemického projektu, u kterého si člověk řekne: no, to je sen, a zároveň uvěří, že by se to mohlo podařit v praxi. V minulosti se vítězové rekrutovali z nejlepších světových univerzit, jako je Oxford, Cambridge nebo Harvard. Letos poprvé v historii soutěže vyhrál český vědec z místní univerzity, což beru jako dobré znamení, že se naše věda stává světovou.“

S hlavní cenou Dream Chemistry Award se pojí originální skleněná soška a odměna ve výši deset tisíc eur. Soutěž Dream Chemistry Award založil před deseti lety profesor Robert Hołyst z IChF PAS. V roce 2017 se do její organizace zapojil i ÚOCHB a od té doby se soutěž koná každoročně, střídavě v Praze a ve Varšavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 17 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...