Čech návrhem kvantového počítače vyhrál prestižní soutěž

Nápady odvážné tak, že zdolávají hranice lidského snu. To je základ soutěže Dream Chemistry Award, společného projektu Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Ústavu fyzikální chemie Polské akademie věd (IChF PAS). Úspěch v soutěži se neměří počtem článků v renomovaných vědeckých časopisech, přihlášky posuzuje mezinárodní odborná komise hlavně podle toho, o jak originální vědecký projekt se jedná. Letos poprvé zvítězil český zástupce – Vít Svoboda z Ústavu fyzikální chemie VŠCHT Praha.

Vít Svoboda se stal nejprve prvním Čechem, který se dostal do finálové pětky, posléze i vítězem. Porotu zaujal revolučním nápadem: chce využít chirální (neboli zrcadlově nesymetrické) molekuly k vytvoření ultrarychlých kvantových počítačů. Místo elektřiny a křemíku by využívaly světlo, kvantovou fyziku a „levotočivé“ a „pravotočivé“ molekuly.

Vít Svoboda
Zdroj: ÚOCHB AV ČR/Tomáš Belloň

Projekt přichází se zcela novým způsobem výpočtů, kde se využívá tvar molekul, spin elektronů, světlo a ultrarychlá optika. Sám autor k tomu podotýká: „Projekt jsem částečně upravil pro potřeby Dream Chemistry Award, ale vychází z myšlenek, které nosím v hlavě už delší dobu. Nominace mě motivovala tyto koncepty rozpracovat, rozšířit a přetvořit v ucelený a ambiciózní návrh. Příprava na soutěž mi pomohla ujasnit si směr, kterému bych se v budoucnu rád věnoval mnohem systematičtěji.“

Mladí a talentovaní

Vědecká soutěž je určená pro mladé vědce a vědkyně, od jejichž doktorátu uplynulo maximálně sedm let. Cílem je podpořit mladé talenty, aby se nevzdávaly snů v oblasti chemického výzkumu a v souvisejících oborech. Porota po nich nechce rutinu, ale neotřelá řešení problémů s globálním dopadem – zásadní je tedy prospěch, který by z takového objevu mělo celé lidské společenství.

Většina vědeckých cen se uděluje za to, co už laureáti udělali. V tomto případě se oceňují plány a sny. Vítězí takoví vědci a vědkyně, kteří představí nejodvážnější, a přesto reálné projekty. Bez odvahy se totiž zajímavá věda dělat nedá.
Jan Konvalinka, ředitel ÚOCHB

Soutěžící nominují jejich renomovaní a služebně starší kolegové a kolegyně ze světových vědeckých institucí. Pokud mladí výzkumníci nominaci přijmou a vypracují soutěžní práci, projdou hodnocením mezinárodní vědecké komise.

Organizátor české větve soutěže Pavel Jungwirth z ÚOCHB, který je u projektu od počátku spolupráce s polskou Akademií věd, říká: „Uspět v soutěži znamená předvést návrh chemického projektu, u kterého si člověk řekne: no, to je sen, a zároveň uvěří, že by se to mohlo podařit v praxi. V minulosti se vítězové rekrutovali z nejlepších světových univerzit, jako je Oxford, Cambridge nebo Harvard. Letos poprvé v historii soutěže vyhrál český vědec z místní univerzity, což beru jako dobré znamení, že se naše věda stává světovou.“

S hlavní cenou Dream Chemistry Award se pojí originální skleněná soška a odměna ve výši deset tisíc eur. Soutěž Dream Chemistry Award založil před deseti lety profesor Robert Hołyst z IChF PAS. V roce 2017 se do její organizace zapojil i ÚOCHB a od té doby se soutěž koná každoročně, střídavě v Praze a ve Varšavě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoČíně se poprvé podařilo přistát se znovupoužitelnou vesmírnou raketou na pevnině

Čínská vesmírná raketa poprvé přistála na pevnině. Přidala se tak k americkým společnostem SpaceX a Blue Origin, které už znovupoužitelné raketové stupně běžně využívají. Šlo o teprve druhý let rakety typu Ču-čchüe-3, při prvním explodovala. Úspěšné přistání otevírá asijské velmoci cestu k opakovanému použití a tím i výraznému zlevnění startů. Evropská unie testuje vlastní znovupoužitelné rakety v několika projektech, zatím nejdál je Themis, ale pokročily už i francouzská MaiaSpace a německá Rocket Factory Augsburg.
před 20 hhodinami

Letošní El Niño může být nejextrémnější v dějinách měření

Stále více modelů předpovídá, že jev El Niño nabude letos zvlášť silnou podobu. Vědci ho zatím nikdy tak masivní nepozorovali, takže to může přinést změny, které se jim jen nesmírně obtížně předpovídají.
před 21 hhodinami

Vapování u mladých zvyšuje riziko dýchacích potíží, varují britští lékaři

Vapování může u dětí a mladistvých vést k potížím s dýcháním a spánkem nebo k problémům s duševním zdravím. Královská vysoká škola pediatrie a dětského zdraví (RCPCH) v Londýně upozornila, že je třeba zabránit lákavé propagaci elektronických cigaret a vaporizérů, uvedla stanice BBC.
před 22 hhodinami

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
včeraAktualizovánovčera v 07:30

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
20. 8. 2026

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
20. 8. 2026

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
20. 8. 2026

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.