Ve výzkumu buněčné imunity proti nemoci covid-19 pokračují vědci z Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Od května zjišťovali z krevních vzorků dobrovolníků množství paměťových buněk, které se tvoří po prodělání nemoci. Teď vědce zajímá vývoj buněčné imunity vytvořené díky očkování.
Očkování proti covidu-19 se rozběhlo po celém světě. Dobu jeho účinnosti teď zkoumají brněnští vědci. „Zjistili jsme, že se nám vytvořily paměťové buňky, paměťová stopa, která nás, předpokládáme, dostatečně chrání,“ přiblížila primářka krevní banky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Jarmila Celerová.
Sama má za sebou už obě dávky vakcíny a mohla se tak stát jednou z desítek dobrovolníků pro výzkum buněčné imunity. „Jsme opravdu rádi, že existuje nějaký nástroj, abychom si ověřili, jak očkování funguje,“ uvedla.
V laboratoři zkoumají bílé krvinky
Výzkum vzorků od dobrovolníků provádí v Centru buněčného a tkáňového inženýrství. „Dostaneme periferní krev a pomocí speciálních zkumavek oddělíme jednotlivé typy krevních buněk. Ve zkumavkách se krev centrifuguje – červené krvinky si sednou na dno,“ popsala vědkyně Lenka Tesařová.
Bílé krvinky pak ve zkumavce zůstanou nad nimi. Právě jimi se vědci zabývají, hlavně jedním konkrétním druhem, který v těle likviduje buňky napadené viry. Stejně jako po prodělání nemoci se objeví i po očkování a zanechávají paměťovou stopu.
„Skoro u všech jsme byli schopni naměřit paměťovou stopu po druhé dávce. To znamená, že by měli být chráněni. Větší hodnoty dosáhli někteří pacienti po prodělání covidu, ale očkování dosáhlo taky dobrých výsledků,“ uvedla vedoucí centra Irena Koutná.
Paměťové buňky obecně nedokážou zaručit, že se daný jedinec nenakazí znovu. Jejich množství však určuje, jak rychle si organismus se stejnou infekcí poradí. Proto Jarmila Celerová i další dobrovolníci půjdou za půl roku na odběry znovu. Množství buněk odhalí, jestli a kdy se budou muset naočkovat znovu.
