Britští vědci se snaží naučit psy, aby po čichu poznali nemocné s koronavirem

Výzkumníci ve Spojeném království zahájí speciální výcvik psů. Má za cíl je naučit po čichu rozeznat lidi nakažené nemocí covid-19 dříve, než se u nich projeví příznaky. Projekt finančně podpořila britská vláda. Vědci věří, že v případě úspěchu by jejich projekt mohl pomoct výrazně rozšířit možnosti testování.

Odborníci již dříve úspěšně vytrénovali psy, aby rozeznali pachy některých závažných chorob – jako jsou například nádorová onemocnění, Parkinsonova choroba či malárie. Nyní se britští vědci snaží zjistit, zda je možné labradory a kokršpaněly vycvičit tak, aby u lidí byli schopni rozeznat také přítomnost covidu-19.

Na projektu, který britská vláda podpořila půl milionem liber, spolupracují výzkumníci z London School of Hygiene & Tropical Medicine s Univerzitou v Durhamu a charitou Medical Detection Dogs.

Vědci mají k dispozici vzorky od pacientů s covidem-19

„Naše dřívější práce ukázala, že malárie má výrazný zápach a spolu s charitou Medicial Detection Dogs jsme úspěšně vycvičili psy, aby tuto nemoc dokázali přesně rozpoznat,“ řekl  vedoucí vědeckého týmu profesor James Logan.

Změnu tělesných pachů přitom podle něj způsobují i onemocnění dýchacích cest. „To v nás vzbuzuje naději, že psi budou schopni detekovat také covid-19,“ řekl Logan. V případě, že by byl projekt úspěšný, mohlo by to znamenat revoluci při odhalování této nemoci a současně také možnost screeningu velkého počtu lidí.

Pro výcvik mají vědci k dispozici vzorky od pacientů z londýnských nemocnic. S nimi pak budou trénovat šestici psů, aby se naučila covid-19 po čichu rozeznat. Odborníci přitom věří, že každý pes by mohl za hodinu „otestovat“ až 250 lidí a s vysokou úspěšností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...