Britská varianta koronaviru není více smrtící, tvrdí nové studie. Pacienti ale mají vyšší virovou nálož

Podle dvou nových studií mají pacienti s britskou variantou koronaviru vyšší virovou nálož. Nepotvrdilo se však, že by tato nakažlivější mutace viru měla za následek horší průběh nemoci covid-19 nebo vyšší mortalitu. Britské studie tento týden zveřejnily vědecké časopisy The Lancet Infectious Diseases a The Lancet Public Health.

Už dříve zkoumání ukázala, že varianta B.1.1.7 se snadněji přenáší z člověka na člověka než původní „divoká“ forma, která byla objevena v čínském Wu-chanu. Starší studie však částečně hovořily také o vyšší smrtnosti mezi pacienty nakaženými sledovanou mutací.

První z dvojice nových na sobě nezávislých studií zprávy o větší nebezpečnosti mutace popírá s tím, že pozorování pacientů v londýnských nemocnicích ukazuje, že „variantu B.1.1.7 neprovází těžší průběhy a více úmrtí“. Při interpretaci dat je však třeba zohlednit skutečnost, že studie se opírá pouze o případy, které skončily v nemocnici.

Vědci z londýnské University College s pomocí PCR testů sledovali virovou nálož nakažených a také průběh nemoci a případy úmrtí. U infikovaných britskou variantou zjistili vyšší virovou nálož, ale podíl zemřelých na covid-19 mezi nimi nebyl vyšší.

Druhá studie z časopisu The Lancet Public Health se zaměřila na příznaky pacientů s covidem, kteří symptomy hlásili prostřednictvím aplikace britského zdravotnického systému. Hlášené údaje vědci uváděli do souvislosti s rozšířením varianty v jednotlivých regionech.

Ani tato studie nezjistila žádné významné rozdíly v závažnosti příznaků, ani pokud jde o prokazatelné dlouhodobé následky infekce. Experti ale zjistili, že britská varianta má za následek výrazné zvýšení reprodukčního čísla, které popisuje vývoj epidemie. I to podporuje tvrzení, že britská varianta je nakažlivější.

Nutnost dalšího výzkumu

Protože obě studie byly podle agentury DPA provedeny v zimě v Londýně a v jižní Anglii, kde se tehdy varianta rychle šířila, měli vědci dobrou možnost porovnávání variant. Experti ale zdůraznili, že je nutný další výzkum.

Upozornili také, že není důvod k úlevě z toho, že varianta není smrtonosnější než původní virus. Při vyšší infekčnosti totiž nakonec umírá více lidí, protože se za jinak stejných podmínek nakazí mnohonásobně více lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...