Britové otestují, jestli se dají kombinovat dvě různé vakcíny. Doufají v silnější ochranu

Oxfordská univerzita hledá dobrovolníky, kteří na sobě budou testovat kombinování dvou různých vakcín proti covidu. Vědci chtějí zjistit, jestli by to nemohlo zvýšit účinky očkovacích látek a zda je to bezpečné.

Britské předpisy už kombinování vakcín povolují, ale pouze v případě, kdy si lidé přijdou pro druhou dávku a vakcína, kterou dostali původně, už není dostupná.

Ve studii financované britskou vládou má nyní figurovat 820 dobrovolníků ve věku nad 50 let, kteří zatím nebyli očkováni proti covidu. Dostanou první dávku vakcíny AstraZeneca nebo Pfizer/BioNTech –⁠ část z nich pak dostane jako druhou dávku jinou látku, část stejnou.

 Vědci chtějí vědět, jestli je ochrana proti covidu při kombinování vakcín stejná, snížená, nebo ještě lepší, než když je podávána v obou dávkách stejná vakcína. Autoři studie věří, že informace, které shromažďují, budou užitečné nejen pro Spojené království, ale pro celý svět.

Naděje pro budoucnost

Výzkumníci věří, že existuje možnost, že podání dvou různých vakcín za sebou by mohlo člověku poskytnout větší ochranu proti nakažlivějším variantám viru, které se objevily například ve Velké Británii, Jižní Africe a Brazílii –⁠ a jichž bude v dalších měsících a letech přibývat.

„Pokud prokážeme, že tyto vakcíny lze používat zaměnitelně ve stejném harmonogramu, značně to zvýší pružnost dodávek vakcín a mohlo by to poskytnout vodítka, jak zvýšit šíři ochrany proti novým virovým kmenům,“ popsal cíl výzkumu Matthew Snape, vakcinolog z Oxfordské univerzity a hlavní autor studie.

Slibné signály

Na tiskové konferenci, kde byl projekt představen, Snape řekl, že ze studií na myších vyplývá, že kombinace adenoviralové vektorové vakcíny, jako je ta oxfordská, s mRNA vakcínou (například Pfizer/BioNTech) může vyvolat lepší imunitní odezvu.

Obě vakcíny, stejně jako vakcíny Novovax a Janssen, které budou v případě jejich schválení pravděpodobně do studie přidány, cílí na hrotový protein viru, jímž SARS-CoV-2 proniká do buněk. „Právě proto předpokládáme, že tyto kombinace vyvolají dobrou imunitní reakci. Nejdřív to ale musíme otestovat,“ řekl Snape.

Imunitní odezva by mohla být díky kombinaci dvou vakcín nejen silnější, ale dokonce i dlouhodobější: čím vyšší úroveň protilátek, tím delší by také měla být jejich životnost.
Vědci zatím kombinování jakýchkoliv vakcín nedoporučují, dokud si nebudou absolutně jisti tím, že je tento přístup bezpečný a účinný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 22 mminutami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...