Brazilské město Manaus dosáhlo zřejmě skupinové imunity proti covidu. Přesto tam případů znovu přibývá

Veřejnost po celém světě je už mnohde unavená bojem proti covidu-19; stále hlasitěji tedy zní hlasy po tom, aby se šíření nemoci „uvolnily otěže“ a virus se nechal projít populací. Ta by pak využila takzvané skupinové imunity. Klíčová otázka ale zní: co by tento experiment přinesl a co by stál? Brazilské město Manaus se touto cestou vydalo.

Manaus je zřejmě jedinou oblastí světa, kudy nový koronavirus prošel, aniž by mu v tom kdo bránil. Díky tomu se na jeho zkušenosti dají stavět scénáře vývoje v jiných zemích. Ukázalo se, že se nakazily možná až dvě třetiny obyvatel města a každý pětistý člověk zemřel. V posledních dnech tam přesto znovu přibývá nových případů nákaz, jimž ani tak vysoká úroveň „kolektivní imunity“ nedokáže zabránit.

Virus SARS-CoV2 se začal šířit v této dvoumilionové metropoli, která je hlavním městem státu Amazonie, na přelomu dubna a května. Týden před koncem dubna tu nemocnice čelily obrovskému přetlaku pacientů s touto nemocí, extrémně narostla i úmrtnost ve městě. Zatímco normálně zde denně umírá 20 až 30 osob, podle agentury AFP to bylo v těchto dnech více než sto lidí.

„Hodně lidí umírá doma, nedostalo se jim lékařské péče,“ vysvětlil tehdy starosta Arthur Virgílio Neto agentuře AFP. „Máme pocit, že jsme se ocitli v hororu,“ popsal. Metropole velmi rychle dosáhla přeplnění svých zdravotnických kapacit –⁠ měla k dispozici pouze 50 lůžek na jednotkách intenzivní péče a ta byla okamžitě obsazená.

Problém představovaly také pohřby. Na internetu se objevila videa zachycující kolony pohřebních vozů čekajících před městským hřbitovem. Na něm také vznikly pro oběti nemoci covid-19 společné hroby. Podle starosty města se navíc virem nakazilo i několik hrobníků a někteří zemřeli. Poptávka po rakvích se oproti předchozímu roku zvýšila podle webu MIT Technology Review asi pětinásobně.

V červenci a srpnu ale množství nakažených začalo rychle klesat.

Nastoupila skupinová imunita?

Skupina vědců z Brazílie a Velké Británie vydala v září velmi diskutovanou studii (která zatím neprošla recenzním řízením), ve které popsali, že v Manausu se už novým koronavirem nakazilo mezi 44 a 68 procenty populace. „Z toho, co jsme zjistili, je to zřejmě největší promoření na světě,“ uvedli autoři. „Množství úmrtí rychle pokleslo –⁠ a my si myslíme, že je to propojené,“ doplnili. 

Podle autorů práce se v Manausu projevila velmi silně kolektivní imunita –⁠ množství nemocných klesalo kvůli tomu, že lidí s protilátkami bylo tolik, že to zabránilo viru v šíření. „Snižovat přenosy mohly i nelékařské zásahy a změny v chování lidí, ale zásadní roli zřejmě hrála stádní imunita,“ napsali.

Data to potvrzovala. Zatímco v době vrcholu epidemie v květnu umíralo v Manausu denně s covidem až 79 osob, na začátku září to byli už jen dva nebo tři lidé.

Ze studie vyplývá, že smrtnost byla v tomto městě asi 0,28 procenta –⁠ zemřel tedy asi každý 350. nakažený. Tak nízké číslo bylo zřejmě ovlivněné zejména nízkým průměrným věkem v této oblasti. V Manausu je jen šesti procentům obyvatel víc než 60 let, v západních zemích se tento podíl pohybuje nad 20 procenty.

Protože ale bylo nakažených ve městě tolik, zemřel v něm s covidem až jeden člověk z každých pěti stovek všech obyvatel města.

Podle imunologa Floriana Krammera z nemocnice Mt. Sinai v New Yorku lze očekávat, že některé oblasti dosáhnou skupinové imunity na tak vysoké úrovni, že to naruší schopnost koronaviru přenášet se. Tento výsledek se ale podle něj nedá pokládat za úspěch –⁠ spíš za selhání. „Komunitní imunita dosažená přirozeným promořením není žádná strategie, je to známka toho, že vlády selhaly v kontrole epidemie a lidé za to zaplatili životy,“ uvedl.

Nepříjemný zlom

Jen týden poté, co tato práce vyšla, došlo v Manausu k něčemu, co autoři studie nepředpokládali: čísla nakažených a mrtvých se začala znovu zvyšovat. Město proto muselo na konci září znovu nechat na 30 dní uzavřít bary a pláže, což byla místa, kde docházelo k nákazám nejčastěji.

Úřady varovaly občany, že se situace zhoršuje, protože lidé ignorují opatření –⁠ a riskují druhou vlnu nenošením roušek a nadměrným shromažďováním se v barech a na večírcích.

Expert na infekční nemoci André Patricio Almeida z manauské Nadace na výzkum tropických chorob uvedl, že většina nových případů v druhé vlně se týká mladších bohatých lidí, kteří ale pak infikují starší zranitelnější příbuzné.

Almeida varoval před vírou v imunitu po překonání nemoci. „Je poněkud předčasné hovořit o skupinové imunitě u nemoci, o které se teprve učíme, ale vidíme už případy lidí s lehkým průběhem, kteří mají protilátky na úrovni, která jim vydrží jen na 2–⁠3 měsíce. K podobnému výsledku dospěli i autoři studie z univerzity v São Paulu. Podle nich protilátky proti covidu-19 mizí z těla velmi rychle, již v průběhu několika měsíců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...