Během pár dní napršelo v jižní části Brazílie víc vody než normálně za dva měsíce. A situace se může ještě zhoršit příští týden, varují meteorologové.
Jižní Brazílie se jen pomalu vzpamatovává z bezprecedentních záplav, které zasáhly zejména stát Rio Grande do Sul. Výsledkem katastrofálních povodní je více než 140 mrtvých a přes 100 pohřešovaných obyvatel. Více než půl milionu lidí muselo opustit své domovy.
Řeky v oblasti zaznamenaly vůbec nejvyšší úrovně v historii měření. To vedlo k zaplavení rozsáhlých oblastí měst, včetně letiště v Porto Alegre.
Nejvýmluvnější jsou srovnávací letecké a satelitní snímky. Výsledkem je naprosto ochromené zásobování obyvatel, problém je se zdroji pitné vody i fungováním nemocnic. Řada měst a obcí byla zcela odříznuta od okolního světa. Rozsah škod je skutečně katastrofální a podle některých odhadů je srovnatelný s dopady řádění hurikánu Katrina v New Orleans v roce 2005.
Za tři dny napršelo víc než za dva měsíce
Z meteorologického pohledu za tyto povodně mohou extrémně vydatné lijáky. Velkou část státu Rio Grande do Sul zasáhly vytrvalé a vydatné srážky už na konci dubna. V některých regionech, zejména v širokých centrálních údolích, na náhorních plošinách, horských svazích ale i v městských oblastech přesáhl úhrn srážek 300 milimetrů během necelého týdne. Například v obci Bento Gonçalves bylo zaznamenáno 543,4 milimetru za pět dní.
V samotné metropoli Porto Alegre spadlo za pouhé tři dny 258,6 milimetru vody. Toto množství odpovídá více než dvouměsíční průměrné sumě srážek za duben (114,4 milimetru) a květen (112,8 milimetru). Na stanici Santa Maria pak začátkem května spadlo přes 210 milimetrů za pouhých 24 hodin. Opakované přívaly vody pak vedly ke zmiňované povodňové apokalypse.
Na počasí v Brazílii v období mezi koncem dubna a začátkem května měl stále ještě určitý vliv jev El Niño. Fenomén, který má svůj původ v teplejších vodách tropické části středního a východního Pacifiku, ovlivňuje charakter a podobu proudění v jihovýchodní části země. To se projevuje blokací postupu studených front z jižního směru (jsme na jižní polokouli, kde studené proudění je to od jihu), což zvýrazňuje teplotní kontrast jižně od Porto Alegre.
Druhým faktorem je mnohem vyšší teplota vody jižního Atlantského oceánu v blízkosti rovníkového pásu, která vede k silnějším srážkám. Tyto faktory se pak společně podepsaly na dlouho setrvávající oblasti nízkého tlaku vzduchu nad Rio Grande do Sul, která podporovala tvorbu bouřkové oblačnosti doprovázené prudkými lijáky.
- Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
- La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).
Zdroj: Slovnik.cmes.cz
V tomto týdnu by mělo být počasí příznivější – srážky se vyskytují jen přechodně a výrazně slabší, na druhé straně chladnější a sušší vzduch znamená nižší teploty, což pro obyvatele evakuované ve stanech představuje riziko podchlazení. Současně jsou ale poněkud méně příznivé prognózy na příští týden, kdy by se v oblasti měly opět častěji objevit bouřky s prudšími dešti.
Bezprecedentní a extrémní povodně v Rio Grande do Sul přinesly i řadu konspiračních teorií, které za vydatné deště viní umělé zásahy do atmosféry. Jak ale potvrzují brazilští meteorologové, jediným umělým zásahem, na který lze část extremity dešťů „svést“, je změna klimatu, na které se výrazně podílí lidská činnost. S tím souvisí už zmiňované teplejší vody jižního Atlantiku (ten byl už více než rok nejteplejší v historii pozorování), ale i více vodní páry v atmosféře při vyšších teplotách, která pak může vést k extrémnějším lijákům. A podle klimatologů ze společnosti ClimaMeter se v této části Brazílie navíc intenzita dešťů dlouhodobě zvyšuje.
