Braillovo písmo nemusí přežít. Vytlačuje ho AI i další technologie

Nedostatek učitelů a konkurence nových technologií. Braillovo písmo, univerzální abeceda, kterou před 200 lety vynalezl Francouz Louis Braille a kterou nyní aktivně používá šest milionů lidí po celém světě, bojuje o přežití, píše agentura AFP.

Toto písmo umožňující čtení hmatem díky systému plastických bodů je stále více v ohrožení, a to do té míry, že různé asociace zahájily symbolický boj o jeho zapsání do seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Například ve Francii toto písmo ovládá pouze 15 procent z téměř dvou milionů osob se zrakovým postižením.

„Projevuje se tu klesající trend v počtu lidí, kteří se učí Braillovo písmo,“ uvedl Bruno Gendron, prezident Francouzské federace nevidomých. „Není dostatek učitelů a také musíme v dnešní digitální době stále více a více přesvědčovat o významu učení se Braillova písma,“ doplnil.

Písmo ustupuje technologii

V posledních desetiletích se rozšířily technologické inovace jako syntéza řeči, audioknihy, podcasty či hlasité diktování, jež přinášejí nové možnosti pro osoby se zrakovým postižením. K tomu se přidala revoluční umělá inteligence. Tato změna přivedla celou generaci nevidomých k opuštění Braillova písma považovaného ve srovnání s digitálními technologiemi za příliš nepřístupné nebo komplikované.

Braillovo písmo ale zdaleka není zastaralé a zůstává „jediným řešením, jak získat přístup k psanému slovu, čtení a psaní, aby člověk nebyl negramotný,“ zdůraznil Thibaut de Martimprey, ředitel Kampusu Louis Braille v Paříži.

„Když můžeme číst text přímo našimi prsty, znamená to, že vidíme abecedu, vidíme pravopis, vidíme gramatiku,“ doplnil Pierre Marragou, prezident asociace Accompagner, Promouvoir, Intégrer les Déficients Visuels (Doprovázení, podpora a integrace osob se zrakovým postižením).

Písmo otevírá svět

Kromě rizika negramotnosti zdůrazňují asociace také otázku úspěchu ve škole. Podle studie Homère zveřejněné v roce 2024, která se zabývá každodenním životem slabozrakých a nevidomých osob ve Francii, má 35 procent nevidomých ovládajících Braillovo písmo nižší než středoškolské vzdělání s maturitou, oproti 51 procentům nevidomých, kteří Braillovo písmo neznají.

„Braillovo písmo je nástroj, jenž se v určitém okamžiku vysokoškolského studia a profesní dráhy stává nepostradatelným,“ míní Marragou. „Je klíčové zejména při studiu cizích jazyků, práci s dokumenty vyžadujícími opakované čtení nebo při práci s čísly,“ vyjmenoval.

V praxi ale osoby se zrakovým postižením narážejí na velkou překážku. Náklady, zejména na publikace v Braillově písmu, ať už v papírové nebo elektronické podobě, jsou totiž stále velmi vysoké.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...