Bouřlivého počasí bude v Česku přibývat, varují Tiché hrozby

Bouřlivé počasí je hrozbou, kterou musí Česká republika řešit stále více. Ať už jsou to povodně, sucho, nebo větrné bouře, stojí naši zemi spoustu energie. Zabývá se jimi třetí díl dokumentárního cyklu Tiché hrozby, který Česká televize vysílá v pátek od 20 hodin na ČT24. Další díl uvidí diváci následující týden v pátek ve stejný čas, pořad moderuje Václav Moravec.

Co se týká bouřlivosti počasí, patří Česká republika mezi „střední třídu“, soudí Miloslav Müller, hydrometeorolog z Ústavu fyziky atmosféry. Oproti některým místům USA nebo Bangladéši, kde počasí způsobuje velké problémy, není situace v Česku tak hrozivá.

Z hlediska počtu obětí jsou podle něj největší hrozbou pro naši zemi vlny veder. „Pokud bychom se dívali na materiální škody, tak by to u nás bylo sucho a krupobití, ale také povodně a větrné bouře,“ uvádí expert.

Česko v polovině století

V budoucnu se ale bude situace zhoršovat – v souvislosti s klimatickými změnami. Podle studie z května letošního roku se do poloviny století Česko oteplí v ročním průměru o dva stupně, v nejbližších letech 2021 až 2040 o jeden stupeň. Do konce století bude změna činit minimálně tři stupně, pokud lidstvo nezačne s redukcí skleníkových plynů.

„Pro srážkové úhrny lze kromě zimy očekávat nezměněné hodnoty, případně jejich malý, statisticky nevýznamný pokles na jaře a v létě. Stagnace srážek v kombinaci s vyšší teplotou vzduchu znamená vyšší výpar a tedy značné riziko častějších a delších epizod sucha. Modely se shodují, že k nejmenšímu nárůstu srážek, či dokonce k jejich poklesu, dojde na jižní Moravě. To by vzhledem k tomu, že jde o nejteplejší oblast Česka, vedlo k výraznému snížení dostupnosti vláhy a zásadnímu zhoršení zdejší zemědělské produkce,“ uvádějí vědci.

Do poloviny století má narůst počet tropických dnů na dvojnásobek proti průměru let 1981 až 2010. Očekává se také nárůst počtu dnů se srážkovými úhrny nad 10 či 20 milimetrů. Od poloviny století poroste počet dnů se srážkami, kdy naprší více než 50 milimetrů.

V průměru v České republice přitom naprší přibližně 670 milimetrů za celý rok, takže za silné bouřky může spadnout například desetina ročního úhrnu srážek. Zvyšuje se proto i riziko přívalových povodní.

Co hrozí Česku?

Těmto přírodním jevům se věnuje dokumentární cyklus Tiché hrozby. První dva díly můžete sledovat v iVysílání, poslední díl odvysílá ČT24 11. října. Bude věnován nebezpečí z vesmíru.

Po projekci jednotlivých filmů vždy následuje debata s odborníky. Diváci se tak mohou seznámit nejen s prací vědců, ale i s nejnovějšími poznatky v oblastech, jako je například výzkum sesuvů, zemětřesení, klimatu či kosmického počasí.

V případě sesuvů se experti věnovali i praktickým otázkám – například jak zjistit, zda je pozemek v sesuvném území nebo kdo je odpovědný za škodu, když k sesuvu dojde.

Podle tvůrců je cílem dokumentárního cyklu ukázat, co současná moderní věda o přírodních hrozbách ví, a pokládat otázky, zda jsme schopni jim předcházet nebo zajistit taková opatření, například prostřednictvím státní správy a samospráv, která by ničivé dopady těchto katastrof alespoň omezila.

„Spolupráce České televize s Akademií věd na tomto projektu je logická, protože série dokumentů s názvem Tiché hrozby v sobě zahrnuje hned několik aspektů veřejné služby. Nejenže poutavým způsobem prezentuje výsledky vědecké práce špičkových českých pracovišť, ale zároveň informuje o konkrétních přírodních rizicích a dává i návod k jejich eliminaci,“ poznamenal ředitel zpravodajství České televize Zdeněk Šámal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...