Boeing si chce napravit pověst. V březnu zkusí vyslat do kosmu loď Starliner

Americká společnost Boeing by chtěla ještě letos v březnu zopakovat testovací let své kosmické lodě CST-100 Starliner, která by měla dopravovat posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Informoval o tom na svém webu americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). První zkušební let Starlineru v prosinci 2019 nebyl úspěšný.

NASA na internetu předběžně sdělila, že termínem startu by mohl být 25. březen. Použila přitom formulaci „ne dříve než“, která naznačuje možnost případného odkladu. Stejně jako v případě prvního testu před 13 měsíci poletí bez posádky. Cílem prověrky je dovézt náklad na ISS a zhruba za týden přistát zpátky na Zemi.

Boeing podle sdělení NASA nedávno spojil opakovaně použitelný modul pro posádku se zcela novým servisním modulem. Týmy už také kompletně prověřily software a nyní pracují na úplném vybavení interiéru před umístěním přepravovaného nákladu a před provedením závěrečné kontroly lodi.

Při prvním testu raketa Atlas V odstartovala se Starlinerem z floridského mysu Canaveral 20. prosince 2019. Loď se ale nedokázala dostat na stanovenou oběžnou dráhu, a nemohla se proto přiblížit k Mezinárodní vesmírné stanici. O dva dny později alespoň zdárně přistála v poušti v Novém Mexiku. Neúspěch podle sdělení společnosti způsobily chyby v softwaru.

NASA v rámci programu komerční přepravy astronautů ze Spojených států na ISS uzavřela v roce 2014 kontrakty s Boeingem a se společností SpaceX podnikatele a vesmírného vizionáře Elona Muska. SpaceX na rozdíl od Boeingu se svou lodí Crew Dragon úspěšně absolvoval všechny prověrky a testovací lety bez posádky (v březnu 2019) i s posádkou (loni v létě), ale i první plnohodnotný komerční let, při němž Crew Dragon loni v listopadu dopravil na ISS čtyřčlennou posádku.

Díky Crew Dragonu se Spojené státy při dopravě svých astronautů na orbitální komplex zbavily devítileté závislosti na ruských lodích Sojuz. Kromě Starlineru společnosti Boeing by nezávislost Američanů v cestách do vesmíru měly v brzké budoucnosti zajistit i lodě Orion, které pro NASA připravují americká společnost Lockheed Martin a evropský Airbus.

Boeing v problémech

Společnost Boeing se potýká v posledních letech s řadou problémů, dosavadní neúspěchy Starlineru jsou proti nim jen relativní drobností.

Za rok 2020 vykázal rekordní celoroční čistou ztrátu 11,94 miliardy dolarů (256,3 miliardy korun). Na vině jsou dopady koronavirové pandemie a s nimi související cestovní omezení, ale i problémy s letadly 737 MAX, oznámila firma. Boeing také znovu odsouvá výrobu svého zcela nového letadla 777X, nově až na konec roku 2023. 

Tržby Boeingu se za loňský rok snížily o 24 procent na 58,16 miliardy dolarů (1,25 bilionu korun). Ztráta za rok 2019 činila 636 milionů dolarů a už v té se odrážely potíže s letadly 737 MAX.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...