BLOG: Pandemie dopadá i na lidi bez domova. Některé služby pro ně jsou nedostupné

Lidé, kteří nemají stálé bydlení nebo skončili na ulici, to mají těžké. Jejich situaci ještě více komplikuje hrozba covidu-19 a s ní spojená omezení. Podporu nacházejí v Azylovém domě pro lidi bez domova, který patří pod Diecézní charitu Brno. Tamní pracovníci však museli zcela překopat styl práce a nad rámec svých povinností suplují jiné služby, které jsou aktuálně nedostupné. Situace některých lidí bez přístřeší se tak nezlepšuje a jiní se propadají zpět na dno. Pracovníci „azyláku“ se však snaží dál. Současnou situaci lidí bez domova popisuje ve svém článku Karolína Opatřilová.

V azylovém domě Charity jsou lůžka pro 30 lidí, z toho 24 mužů a šest žen. „Běžně naše klienty ještě doprovázíme na úřady a do různých ambulantních služeb, jako je dluhová poradna nebo třeba poradna pro lidi, kteří nadužívají alkohol. Poté s nimi hodnotíme, zda se někam posouvají, co dělat dál, jak vše naplánovat. V této době to ale není možné. Celá struktura se rozpadá. Pro lidi bez domova je přitom důležité mít režim, docházet v konkrétní čas na schůzku,“ popisuje současný stav sociální pracovník Jaromír Strahovský.

Podle něj má v Brně Charita oporu v Renadi, kde pomáhají lidem se závislostmi ambulantně. Tato služba však není pro každého.

  • Autorka textu je produkční Diecézní charity Brno. 

Léčebny a nemocnice říkají „ne“

Pracovníci azylového domu suplují i psychologickou pomoc. „Měli jsme tu třeba psychicky narušeného klienta, který ohrožoval mé kolegy. Nakonec ho odmítla odvézt i záchranka a vrátili nám ho zpátky,“ říká Strahovský.

V nouzovém režimu nyní fungují i další organizace a státní správa. Třeba na úřadu práce klienti vhazují různé dokumenty a žádosti do schránky, ale nemají zpětnou vazbu.

„Nic se neděje a netušíme ani, která konkrétní pracovnice má našeho klienta na starosti, abychom se s ní mohli domluvit. Přitom se snažíme vyřešit záležitosti, které naše klienty pálí nejvíc, třeba hmotné zabezpečení nebo následné bydlení,“ přibližuje Strahovský.

Kladné rozhodnutí. I to je radost

To vše se na obyvatelích azylového domu podepisuje. Někteří jsou komunikativní a drží se, mnozí se ale stáhli do sebe. Podle Strahovského jsou úzkostní, zůstávají zavření na pokoji nebo u televize, nechtějí se družit. To, že od nich má menší zpětnou vazbu a že se jejich situace nelepší, je pro něj někdy skličující, a proto se s kolegy upíná k dílčím krokům svých svěřenců.

„Třeba když se odhodlají, nebo dokonce i pokusí zkontaktovat svoje příbuzné. Z každého jejich kladného rozhodnutí máme radost,“ snaží se na věc podívat z lepší stránky. I přes to, že podpora nyní chybí, pracovníci azylového domu se nevzdávají a snaží se dál. „Bereme to na sebe. A nehroutíme se, že bychom to nezvládli,“ míní Strahovský.

Kromě azylového bydlení Diecézní charita Brno poskytuje lidem bez přístřeší také pomoc v denním centru, kde se najedí, osprchují, vymění si oblečení a mohou se i poradit. Dále mohou dočasně přespávat v noclehárně. Přes zimu pro ně Charita otevírá krizové centrum, kde přečkají noc v bezpečí a teple.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...