BLOG: Koronavirová situace z hlediska filosofického. Ocitli jsme se v nouzi bytné

Společnost se v době koronavirové krize ocitla v ontologické nouzi, domnívá se filosofka Anna Hogenová. „Najednou je vidět, kdo je opravdu lidský a komu jde jen o slávu a peníze,“ všímá si ve svém blogu. Poté, co se objevila nadějná čísla o počtu mrtvých, začala podle ní honba za penězi. „Všichni vypočítávali ztráty a žebrali peníze od státu, který předtím tak neměli rádi. Najednou stát byl od toho, aby jim pomohl…“

Děsivé bylo, jak všichni chtěli peníze od státu, kterému většina lidí nevěří, a nejraději by vládu svěřili do neviditelné ruky trhu, jak se u nás povídalo v devadesátých letech. Ještě děsivější je kritika těch, kteří vzali na sebe odpovědnost za celek v době, kdy nikdo nevěděl, co se stane. Jak politici kritizovali vládu za její rozhodování, dokonce mladí a nadějní advokáti na ni podali trestní oznámení.

Nevěřila jsem tomu, co se dělo, nedalo se to pochopit. Vědci, ti kapitáni planety, říkali s úplným klidem kontrární výroky o koronaviru a nikoho to nepřekvapovalo, všichni byli v divné letargii.

Tvrdili nám, že vše vzniklo přirozeně z netopýrů, ale teprve nedávno se objevil na internetu článek, že už mají vědecký důkaz, že tomu tak bylo. To znamená, že nám předtím prostě jen tak trochu neříkali pravdu.

  • Autorka textu je česká filosofka, fenomenoložka. Působí jako vedoucí Katedry filosofie na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy (UK). Přednáší také na Pedagogické fakultě UK, kde je vedoucí Oddělení filosofie a etiky. Zabývá se tématy jako pohyb, pravda jako neskrytost (aletheia), tělo a tělesnost a filosofií sportu.
  • Zdroj: Wikipedie

Příroda nečiní velkých skoků

Nejspíše se těžko dozvíme, jak to opravdu bylo, zdali vir unikl z laboratoře, nebo to někdo připravil pro blaho budoucích generací a provedl obří selekci, v níž vymřou staří a nemocní. Důkaz, jednoznačný důkaz, o tom nikdo nemá. Jisté je, že příroda „nečiní velkých skoků“, jak je nám známo z Leibnizovy filosofie a také z celé starořecké tradice. Vše v přírodě se děje po malých krocích, kontinuálně, většinu těchto malých změn vůbec nezpozorujeme.

V každém případě, ocitli jsme se v nouzi ontologické, bytné, šlo o naše bytí a nebytí. To je něco jiného než rozmíšky poslanců, když si nechutně nadávají před národem, jenž udiveně na toto panoptikum civí.

Toto nebyla nouze ontická, kdy chybí citrony nebo je velká nezaměstnanost. V takové chvíli musí rozhodovat člověk, který zná celek bez marga, ví o bytí, stejně jako za bouře musíme postavit ke kormidlu nejzkušenějšího a nejmoudřejšího ze všech námořníků, který zná celek bez marga, který umí prodlévat tváří v tvář i samotné smrti a zachová si pevné myšlení, aby mohl dobře rozhodovat.

V takové chvíli nevstupuje ke kormidlu zástupce těch, kterým se říká „very important people“, a tak v takové chvíli všichni šašci zůstávají ve skrytu a číhají, co se stane, aby pak mohli brzy vylézt s kritikou, která jim přinese nějaké výhody.

Honba za penězi

Najednou jsou šašci jasní a lidé to velmi dobře chápou. Co se vlastně stalo? Nic jiného, než že obří plátno samotného bytí nechává vyvstávat neskrytosti v jasném tvaru a platnosti. Najednou je vidět, kdo je opravdu lidský a komu jde jen o slávu a peníze. Obyčejné ženy, mlčící většina, sedla k šicím strojům a za své vlastní peníze šila roušky, bylo to tak nádherné a vřelé, až to vhánělo slzy do očí.

Někteří vědci už horečně psali grantové žádosti, protože peníze by se hodily a vidina slávy z objevu vakcíny proti koronaviru se nabízela. Televizní pracovnice a pracovníci dávali ve svých rozhovorech odborníkům takové otázky, na které by mohl odpovědět jedině a výhradně Bůh, protože je vševědoucí.

Najednou se objevila jasně ta trhlina, která provází naši digitalizaci od počátku. Lidé hloupnou, to se vždy pozná na otázkách, které jsou ostatním kladeny. Jakmile se objevila „dobrá a nadějná“ čísla o počtu mrtvých, nastala honba za penězi: opuštěné matky s dětmi, holiči a kadeřnice, dokonce i divadelníci. Televizní zprávy se proměnily na žebrání všeho druhu. Všichni vypočítávali ztráty a žebrali peníze od státu, který předtím tak neměli rádi. Najednou stát byl od toho, aby jim pomohl, vždyť jsou na dně!

Ale ontologická nouze je nouzí zasahující samé kořeny našich jednotlivých existencí, proto je v ní zvláštní režim, který, stejně jako u kormidelníka na moři, zasahuje do hloubek, v nichž nějaké „předpisy“ se stanou jen nálepkou. Jde o víc! Toto nebylo pochopeno, protože ontologická nouze se vytratila z politologických, sociologických a antropologických analýz našeho společného života.

Filosofie se likviduje, na její místo nastupují právě výše zmíněné vědy, včetně gender studies, ekopedagogiky a hlavně novopozitivistické a neomarxistické kritické teorie. Ovšem tyto vědy nikdy nemohou nahradit filosofii, která jediná se dotýká celku bez okrajů, to jest vidí život planety v celku, nikoli z určitých hledisek pragmatického a pouze deskriptivního charakteru.

Zahlédnout celek, jenž není předmětem k popisu, je možno jen tehdy, zrodí-li se v našem myšlení z napětí bytostných otázek. Toto napětí je rodivou půdou pro vhledy do podstat, bez této půdy není možné být dobrým kormidelníkem na rozbouřeném moři, není možné být dobrým vůdcem v zemi, která se ocitla v ontologické, nikoli jen ontické nouzi.

Univerzita se mění na firmu

Současné vedení mění univerzitu na firmu, už dávno nejde o to, aby univerzitu opouštěli lidé s vhledem do nepředmětného celku, protože se tomuto záměru ani nerozumí. Univerzita se proměňuje na výrobnu poslušných jedinců, kteří se vyplatí trhu, a proto „frčí“ marketing, tu politický, tu kulturní, tu nějaký jiný, jde jí dokonce o vydělávání peněz.

Je to ubohost a ostuda pro Evropu, která svou hloubkou byla vždy na Západě vedoucím elementem vzdělanosti. Nikdo se neptá po odpovědnosti za současnou situaci! Protože to je nebezpečná otázka, mohla by otevřít diskuse, kterých se přírodovědci v současné době prostě bojí.

Filosofie není věda, naopak je tím základem, z něhož všechny vědy berou své axiómy a základy, proto například metodologie je pro filosofy úplně zbytečná, protože filosofie je základem každé metodologie.

Je jasné, kdo je kdo

Dnes se musí politik postavit do role toho, kdo je zodpovědný planetárně, to nemůže být byznysmen, který své fiskální hledisko ve svých rozhodováních prostě opustit nemůže, musí se totiž starat jen o peníze. Politik musí mít v sobě filosofický základ, nikoli jen vědecký z politologie a sociologie, ekonomie a práva. To je strašně málo pro možnost vidět svět jako planetu a mít za planetu zodpovědnost asymetrickou. To je něco jiného, to je něco strašně jiného, než je tomu u dnešních pirátů, sledujících slova a činy jednotlivých lidí, tam celek vůbec není.

Masaryk byl člověk evropský, filosofický, Havel byl člověk světový, filosofický! I když budou na nich novináři stále vidět chyby a vyhledávat trapnosti, stejně jejich auru nezničí. „Svět asi opravdu leží ve zlém“, jak jsme slýchávali, ale opět jde o to, nemlčet.

To byla koronavirová krize, ale je třeba říci, tato krize pokračuje a není třeba se obávat, že by bylo brzy po ní. Pozor, „kdo je kdo?“, je teď jasné! I když je třeba říci, že přímo úměrně digitálnímu vzdělání, z lidí prchá stud; prostě se nestydí a říkají tomu odvaha!

Porozumět je třeba, nikoli pouze vědět! Co to znamená porozumět? Musíme problém nahlédnout jako odpověď a teprve pak hledat otázky, které jsou pozadím pro vyvstávání odpovědi, to jest problému. Proč je to tak? Protože v tomto obráceném dialogu nejsme řízeni ničím jiným než věcí samou. A návrat k věci samé je základním požadavkem a základní starostí fenomenologie, které jde o věcnost, a nikoli o zdání.

I koronavirová krize je odpovědí na skryté otázky, jež musí vydobýt, vyeruovat, vyrvat ze skrytosti, a teprve pak jsme u věci, o niž nám šlo. Lhát si do kapsy, to byla vždycky jen chyba. Jde jen a jen o věcné myšlení, logické myšlení nestačí, to by nás mohly nahradit počítače, ty aspoň nedělají logické chyby.

Člověk je jen rozhovorem, a proto z rozhovoru je třeba člověku porozumět. Nejde jen o rozhovor, jenž je člověkem konán s lidmi a se sebou samým, člověk je povolán celkem bez marga, celkem nepředmětným, k rozhovoru ontologickému, zde nestačí pravidla logiky, jako je tomu v digitálním světě, zde je nutné prodlévat v neurčitosti diarchie mezi legitimností (svědomím) a legalitou (zákony); a to je vždy výkon jedinečného člověka. Tuto zodpovědnost z nás nesejme nikdo, s tou budeme opouštět tento svět.

Kdo žije jen pro svědomí bez zákonů, stává se krutým, aniž by to o sobě věděl, „zachraňuje totiž svět od zla“, vzpomeňme na Raskolnikova, kdo žije jen v platnosti zákonů, je trapný pozitivistický trouba, který udělá nesmírně mnoho zla, aniž si uvědomí, že je bytostně nespravedlivý, nemá totiž pro to tykadla, ta filosofická tykadla, která mu oznámí, že v životě jde o víc, než je pouhá koherence, to jest shoda s pravidly předem danými jistými subjekty.

Proto mládí nemůže rozhodovat o celcích bez okrajů, nemá totiž vyplněné podstaty, má jen podstaty formální, které jsou snadno naučitelné z teorie! Karteziánské myšlení chce jen jistotu (certitudo), nechce neskrytost (aletheia). Descartes našel jistotu jen v subiectivě, která byla nepozorovaně pochopena jako objekt, a výsledkem této proměny jsou čísla vytetovaná na zápěstích lidí v koncentrácích. Jen z tohoto zdroje se rodí i „der Wille zur Macht“, jež nám vládne v dnešní době; a též nepozorovaně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...