Biologové nafilmovali čtyřmetrovou krakatici. Vzácně se ukázala v Mexickém zálivu

Američtí oceánologové pozorovali, a dokonce nafilmovali krakatici obrovskou, velikého hlavonožce žijícího v mořských hlubinách. Jde o jedno z mála videí, na nichž je tento stále záhadný tvor zachycený.

Krakatice, kterou vědci nafilmovali, byla podle jejich vyjádření jen mládě, přesto měřila kolem čtyř metrů. Dospělé krakatice mohou být i výrazně větší, nejdelší změřený exemplář měl asi 18 metrů, většinu těla tvoří chapadla. 

O těchto tvorech věda příliš neví, desítky let totiž mohli biologové studovat jen mrtvá těla, která byla vyplavená na mořském pobřeží. Poprvé se podařilo krakatici obrovskou nafilmovat v jejím přirozeném prostředí až roku 2013, a to u pobřeží japonského souostroví Ogasawara.

Pro japonský pokus musela vzniknout speciální kamera, vyvinula ji Edie Widderová, která předpokládala, že krakatice se klasických kamer bojí a že bude potřeba připravit speciální zařízení.

Její kamera byla využitá i při nejnovějším pokusu u amerických břehů, v Mexickém zálivu asi 150 kilometrů od New Orleans. Přístroj upevněný na ponorce je vybavený „falešnou medúzou“. Jde o kruh světel o speciální frekvenci, který má krakaticím připomínat jejich oblíbenou kořist korunovku hojnou.

A podařilo se. Krakatice obrovská se v hloubce asi 700 metrů k návnadě přiblížila a zaútočila na ni. Jedná se o první video tohoto tvora natočeného u amerického pobřeží.

Vizualizace boje krakatice s vorvaněm v Americkém přírodovědném muzeu
Zdroj: Wikimedia Commons

Co víme o krakaticích?

Krakatice obrovská je jeden z největších druhů hlavonožců. Na délku je asi úplně největší, hmotností ji překonává kalmar Hamiltonův, který žije v hlubinách u Antarktidy. Pro jejich izolovaný způsob života v temných hlubinách se o nich ví jen málo. Stopy po jejich chapadlech byly objevené na kůži vorvaňů, kteří se krakaticemi zřejmě živí. Historky o krakaticích, které vorvaně loví, jsou s největší pravděpodobností smyšlené - zatímco vorvaň může vážit i kolem padesáti tun, ty největší krakatice obrovské měly jen asi 200 kilogramů. 

Právě chapadla jsou pro krakatice typická. Kromě osmi normálních mají další dvě prodloužená, ta používají k lovu. Zajímavé jsou také jejich oči - měří až 27 centimetrů v průměru a jedná se o vůbec největší oči u jakéhokoliv žijícího tvora. A z těch vymřelých měli větší oči zřejmě jen ichtyosauři.

Hlubinní giganti

Dříve byly rozměry krakatic výrazně přeceňované, spekulovalo se o tvorech s rozměry nad 30, nebo dokonce 40 metrů. To ale vycházelo z odhadů z rozkládajících se těl krakatic, která vypadala větší, než jsou.  Většina velikosti přitom připadá na chapadla, plášť krakatic má maximálně dva až tři metry. Jejich velikost je způsobená takzvaným hlubinným gigantismem. Jde o jev, který způsobuje, že zvířata žijící v mořských blubinách dosahují větších rozměrů než ta u hladiny. 

Fenomén zřejmě souvisí s nižšími teplotami v hlubinách a týká se nejen krakatic, ale také stejnonožců, krabů a dalších zvířat, zejména těch bezobratlých.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...