Biologové na Galapágách vrátili draky do sopek. Vzácní leguáni mají šanci na záchranu

Ochránci přírody vypustili do volné přírody na galapážském ostrově Santiago 1400 vzácných leguánů. Do tamního ekosystému se tento ještěr vrátil ze sousedního ostrova téměř dvě století poté, co tam vyhynul. S odvoláním na ekvádorské úřady o tom informoval britský list The Guardian.

Leguán galapážský, který je endemitem ekvádorského souostroví – tedy vyskytuje se pouze v této oblasti, byl vypuštěn na ostrově Santiago v rámci revitalizačního programu galapážského národního parku. Ochránci přírody tam plazy převezli ze sousedního ostrova Severní Seymour. Poslední záznamy o leguánovi na Santiagu se objevují v zápisech britského přírodopisce Charlese Darwina z roku 1835.

Podle šéfa národního parku Jorgeho Carriona leguáni na tomto sopečném ostrově vymřeli kvůli tomu, že se tam objevil nepřirozený nový predátor, prase divoké. To bylo na Santiagu vyhubeno v roce 2001.

Galapážský zázrak

Galapážské souostroví je izolovanou přírodní rezervací v Tichém oceánu vzdálenou asi tisíc kilometrů od ekvádorských břehů. Tvoří je 18 sopečných ostrovů, na kterých žijí endemické druhy.

Souostroví je ovšem jedním z nejzranitelnějších ekosystémů na světě. V současné době se potýká především s masami turistů, ročně Galapágy navštíví zhruba 245 tisíc lidí. Podle místních úřadů je to maximální možný počet, pokud nemá být ekosystém ostrovů ohrožen.

Vypuštění leguánů do volné přírody podle odborníků pomůže místní ekosystém obnovit. „Leguán je býložravec, který pomáhá udržovat ekosystém tím, že rozptyluje semena, a udržuje tak prostory bez vegetace,“ uvedl zástupce národního parku Danny Rueda. Program na reintrodukci leguánů do volné přírody dostal jméno „Reintroducing dragons back to the volcanoes“  neboli „návrat draků do sopek“. 

Leguán galapážský se vyskytuje asi na šesti galapážských ostrovech. Dorůstá do délky více než jednoho metru a živí se z 80 procent kaktusy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...