Bioinženýři dokázali změnit mořské řasy na kvalitní lékařské senzory

Věda věnuje mořským řasám stále více pozornosti. Objevuje jejich pozitivní účinky na lidské zdraví, hledá v nich řešení nedostatku potravin i možnost, jak odbourávat přebytečný oxid uhličitý z atmosféry. Nyní skupina britských vědců přišla s nápadem, jak z řas vyrábět materiály využitelné ve zdravotnictví.

Inženýři ze Sussexu navrhli a vytvořili biologicky odbouratelný elektronický přístroj, který bude monitorovat zdravotní stav lidí. A jeho většina je vyrobená právě z řas.

Jejich senzor vyrobený z potravinářských mořských řas, soli a grafenu je citlivější než stávající zdravotní monitory vyrobené z podobných, ale syntetických materiálů. „K použití mořských řas v laboratoři mě poprvé inspirovalo sledování pořadu MasterChef, na který jsem se díval doma během covidového lockdownu,“ vysvětluje jeden z autorů projektu Conor Boland. Jeho výzkum vyšel v odborném časopise ACS Sustainable Chemistry & Engineering.

„Mořské řasy, které se používají k zahušťování dezertů, jim dodávají měkkou a pružnou strukturu – vegani a vegetariáni si je proto oblíbili jako alternativu želatiny. To mě přivedlo k myšlence, že bychom to stejné mohli zkusit i se senzorovou technologií,“ dodává.

  • Alginátové vlákno je textilní materiál chemicky vyrobený z hnědých mořských řas.
  • Sklizeň řas se provádí speciálními stroji. Na mleté mořské řasy se působí kyselinou sírovou, formaldehydem a bělením chlornanem sodným. Po odvodnění se vytvoří pevný alginát sodný, který se obvykle zvlákňuje za mokra.
  • S přídavkem stříbrných solí se dá zlepšit zvláknitelnost a mechanické vlastnosti alginátu. Například  vlákna s antibiotickými účinky se vyrábí s přidáním tetracyklinu nebo i jiných léčiv.

Řasy jako zdroj kvalitního materiálu

Bolandův tým smíchal mořské řasy zakoupené u specializovaného dodavatele potravin s grafenem vyrobeným z grafitových vloček. Po ponoření do slané lázně alginátová vlákna řas absorbovala vodu a změnila se v houbovitý, pružný hydrogel. Grafit v gelu zase způsobil, že se stala hmota uvnitř elektricky vodivou, ale současně izolovanou řasami.

Výzkumníci pak v sérii experimentů prokázali, že tento gel dokáže velmi účinně snímat tlak, což z něj činí vhodného kandidáta pro monitorování například srdečního tepu. „Máme zkrátka senzor, který je plně biologicky odbouratelný a zároveň vysoce účinný,“ říká Boland s tím, že je to i cesta, jak se do budoucna vyhnout dalším zdravotním hrozbám.

„Masová výroba neudržitelných zdravotnických technologií z gumy a plastů by totiž mohla představovat riziko pro lidské zdraví, protože mikroplasty se při rozkladu dostávají do vodních zdrojů,“ doplňuje. Právě na začátku letošního března přitom jiní vědci poprvé popsali první chorobu, kterou plasty přímo způsobují – týká se vodních ptáků

„Jako čerstvý rodič považuji za svou povinnost zajistit, aby můj výzkum pomohl ke vzniku čistějšího světa pro všechny naše děti,“ dodává Boland.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 7 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 9 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...