Benátky neodolají změnám klimatu, jejich ochrana nakonec selže, varuje studie

Italské Benátky by nejpozději do konce století mohly zůstat bez účinné obrany před extrémními projevy počasí. Uvádí to nová studie italského Národního ústavu geofyziky a vulkanologie (INGV). Při bouřích a přílivech by moře mohlo překonat systém Mose, který v současnosti chrání město před vzestupy vodní hladiny. Podle vědců za nepříznivým výhledem do budoucna stojí stoupání hladiny moře způsobené změnami klimatu a také klesání podloží staveb, takzvaná subsidence.

Vědci pracovali se třemi možnými modely vývoje hladiny moře, které vypracoval Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), a s údaji o subsidenci v různých částech benátské laguny. Výzkumníci upozorňují, že podle odhadů IPCC se bude hladina moře zvedat o čtyři až deset milimetrů ročně v závislosti na množství emisí oxidu uhličitého.

Nahrávám video
Události: Benátky chrání protipovodňové zábrany
Zdroj: ČT24

V současnosti před krátkodobým zvýšením hladiny, které je obvykle výsledkem přílivu, silných dešťů a větru, chrání Benátky systém Mose. Ten však má technická omezení. Účinný je pouze v případě, že rozdíl mezi hladinou moře a vody v laguně je méně než tři metry. Při zvýšení hladiny při bouřích by tak Mose „mohl přestat chránit Benátky kolem roku 2100 (vyšší limit) či kolem roku 2030 (mediánová pravděpodobnost)“ v případě nejhoršího scénáře IPCC.

Jiné dopady na různé části města

Vědci poukazují na to, že subsidence hraje klíčovou roli v tom, jak růst hladiny moře bude podle predikcí působit na různé části benátské laguny. Kvůli menšímu poklesu je méně ohrožený hlavní ostrov, kde se nachází historické centrum města. Katastrofálnější dopady naopak vědci očekávají na město Chioggia na jihu laguny či na oblast, kde se nachází benátské letiště. V této konkrétní oblasti by do roku 2150 mohly skončit pod vodou až tři čtvrtiny území.

Do roku 2150 každopádně hrozí zaplavení velké části ostrovů a území v benátské laguně, které mají celkovou rozlohu 550 kilometrů čtverečních. V příznivém scénáři emisí by to bylo 112 kilometrů čtverečních, v tom „středně“ nepříznivém pak o 27 kilometrů čtverečních více. Při nepříznivém počasí by pak skončilo pod vodou 65 procent rozlohy celé oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 15 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...