Beethovenovy problémy s játry nezpůsobil jen alkohol, zjistili vědci. Roli hrály i geny

Téměř dvě stovky let po smrti hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena získali vědci z pramene jeho vlasů DNA a snažili se zjistit, co stálo za zdravotními problémy a ztrátou sluchu, kterými trpěl. Příčinu hluchoty německého skladatele sice neodhalili, nicméně zjistili genetické riziko onemocnění jater a infekci žloutenky typu B poškozující játra, kterou trpěl v posledních měsících života.

Tyto faktory společně s konzumací alkoholu pravděpodobně stačily k tomu, aby způsobily selhání jater. Právě to podle vědců vedlo k jeho smrti, vyplývá ze studie zveřejněné v časopise Current Biology.

V neděli uplyne již 196 let od Beethovenovy smrti. Slavný skladatel zemřel ve Vídni v roce 1827 ve věku 56 let. Sám německý hudebník napsal, že chce, aby lékaři po jeho smrti zkoumali jeho zdravotní problémy.

„Zrovna u Beethovena tomu bylo tak, že ho nemoci někdy velmi omezovaly v jeho tvůrčí práci,“ uvedl jeden z autorů studie Axel Schmidt z univerzitní nemocnice v Bonnu. „A pro lékaře bylo vždy záhadou, co za tím bylo,“ dodal. Již od skladatelovy smrti se vědci snažili dát dohromady Beethovenovu zdravotní historii a nabízeli řadu možných vysvětlení pro jeho problémy.

Genetici jako detektivové

Nyní díky pokroku ve zkoumání DNA získali experti genetické stopy z Beethovenových vlasů, které byly ustřiženy a schovány na památku. Zaměřili se na pět pramenů, které „byly téměř určitě autentické“ a pocházely od stejného evropského muže, vyplynulo ze studie. Zkoumali i další prameny, ale u nich nedokázali potvrdit, zda skutečně patřily Beethovenovi. Předchozí testy jednoho z těchto pramenů naznačily, že hudebník trpěl otravou olovem, nyní ale vědci dospěli k závěru, že tento vzorek vlasů patřil ve skutečnosti ženě.

Získat genetickou stopu z vlasů byla pro vědce velká výzva, uvedl paleogenetik Johannes Krause. Nakonec se to ale podařilo a experti odhalili známky genetického onemocnění jater.

Jak poznamenal další z autorů studie Tristan Begg z Cambridgeské univerzity, Beethoven byl během svého života velmi citlivý na tvrzení, že je opilec. „Ne, že bychom ho nějak hájili, nicméně fakt, že zde bylo genetické riziko a nejspíš žloutenka typu B – kdoví jak dlouho – by mohl znamenat trochu odklon od tvrzení, že za jeho problémy stálo jen přílišné pití alkoholu,“ dodal Begg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...