Beethovenovy problémy s játry nezpůsobil jen alkohol, zjistili vědci. Roli hrály i geny

Téměř dvě stovky let po smrti hudebního skladatele Ludwiga van Beethovena získali vědci z pramene jeho vlasů DNA a snažili se zjistit, co stálo za zdravotními problémy a ztrátou sluchu, kterými trpěl. Příčinu hluchoty německého skladatele sice neodhalili, nicméně zjistili genetické riziko onemocnění jater a infekci žloutenky typu B poškozující játra, kterou trpěl v posledních měsících života.

Tyto faktory společně s konzumací alkoholu pravděpodobně stačily k tomu, aby způsobily selhání jater. Právě to podle vědců vedlo k jeho smrti, vyplývá ze studie zveřejněné v časopise Current Biology.

V neděli uplyne již 196 let od Beethovenovy smrti. Slavný skladatel zemřel ve Vídni v roce 1827 ve věku 56 let. Sám německý hudebník napsal, že chce, aby lékaři po jeho smrti zkoumali jeho zdravotní problémy.

„Zrovna u Beethovena tomu bylo tak, že ho nemoci někdy velmi omezovaly v jeho tvůrčí práci,“ uvedl jeden z autorů studie Axel Schmidt z univerzitní nemocnice v Bonnu. „A pro lékaře bylo vždy záhadou, co za tím bylo,“ dodal. Již od skladatelovy smrti se vědci snažili dát dohromady Beethovenovu zdravotní historii a nabízeli řadu možných vysvětlení pro jeho problémy.

Genetici jako detektivové

Nyní díky pokroku ve zkoumání DNA získali experti genetické stopy z Beethovenových vlasů, které byly ustřiženy a schovány na památku. Zaměřili se na pět pramenů, které „byly téměř určitě autentické“ a pocházely od stejného evropského muže, vyplynulo ze studie. Zkoumali i další prameny, ale u nich nedokázali potvrdit, zda skutečně patřily Beethovenovi. Předchozí testy jednoho z těchto pramenů naznačily, že hudebník trpěl otravou olovem, nyní ale vědci dospěli k závěru, že tento vzorek vlasů patřil ve skutečnosti ženě.

Získat genetickou stopu z vlasů byla pro vědce velká výzva, uvedl paleogenetik Johannes Krause. Nakonec se to ale podařilo a experti odhalili známky genetického onemocnění jater.

Jak poznamenal další z autorů studie Tristan Begg z Cambridgeské univerzity, Beethoven byl během svého života velmi citlivý na tvrzení, že je opilec. „Ne, že bychom ho nějak hájili, nicméně fakt, že zde bylo genetické riziko a nejspíš žloutenka typu B – kdoví jak dlouho – by mohl znamenat trochu odklon od tvrzení, že za jeho problémy stálo jen přílišné pití alkoholu,“ dodal Begg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 22 mminutami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 2 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 4 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...