Autopilot, nikoliv rozhodování. Většina lidských aktivit vychází ze zvyku

Lidé jsou často hrdí na svůj rozum, na svou schopnost vědomě se rozhodovat. Podle nového výzkumu tří světových univerzit se ale většina lidských činů řídí spíše zvykem, nikoliv vědomým rozhodnutím. Poznatky o „autopilotovi“ lze využít – třeba při vytváření pozitivních návyků, nebo naopak při zbavování se těch negativních.

Známé úsloví říká, že zvyk je železná košile. Pokud by se mělo upravit podle nejnovějších vědeckých poznatků, pak by se dal zvyk popsat spíš jako robotický exoskeleton, který člověka nese životem. Asi dvě třetiny každodenního lidského chování se totiž neřídí vědomým rozhodováním, má je na svědomí autopilot. Tvrdí to autoři práce, která vyšla v odborném žurnálu Psychology & Health.

Podle výzkumu vychází 46 procent lidského chování ze zvyku, současně je ale v souladu s vědomými záměry člověka. To naznačuje, že lidé si vytvářejí zvyky, které podporují jejich osobní cíle.

Jak studovat nestudovatelné

Zkoumat toto chování je nesmírně složité. Poznat, co se děje v mozku, je možné vlastně jen na magnetické rezonanci – ale to je zase prostředí, kde se člověk nemůže chovat „normálně“, tedy tak, aby mohl „přehodit na autopilota“. A tak autoři této studie přišli s jiným nápadem.

Provedli průzkum mezi 105 účastníky z Velké Británie a Austrálie, kterým každý den po dobu jednoho týdne posílali na jejich telefony šest náhodných dotazů s žádostí, aby popsali, co právě dělají, a jestli toto chování vycházelo spíše ze zvyku, anebo bylo provedeno úmyslně. 

Když výsledky vyhodnotili, zjistili, že asi 65 procent každodenních činností vycházelo ze zvyku, což znamená, že lidé byli podněcováni k jejich provádění spíše z rutiny než na základě vědomého rozhodnutí. Spoluautor práce Benjamin Gardner, který přednáší psychologii na Univerzitě v Surrey, o výsledcích řekl: „I když lidé mohou vědomě chtít něco udělat, skutečné zahájení a provedení tohoto chování se často děje bez přemýšlení, poháněné nevědomými návyky. To naznačuje, že správně vybudované návyky mohou být účinným způsobem, jak realizovat naše cíle.“

„Lidé se rádi považují za racionální bytosti, kteří předtím, než něco udělají, všechno pečlivě zváží,“ konstatuje další z autorů práce Amanda Rebarová z Univerzity v Jižní Karolíně. „Většina našich opakujících se chování ale probíhá s minimálním předem promyšleným úsilím a je generována automaticky, prostě ze zvyku.“

Jak využít autopilota

Podle Gardnera to má i další dopady „Lidem, kteří se chtějí zbavit svých špatných návyků, nestačí jen říct, aby se více snažili. Aby dosáhli trvalé změny, musí využít strategie, které lidem pomohou rozpoznat a narušit jejich nežádoucí návyky a v ideálním případě vytvořit nové pozitivní návyky, které nahradí ty staré.“

Tyto poznatky mohou podle něj mít širší dopad na intervence v oblasti veřejného zdraví a wellness. Vědci doporučují, aby se iniciativy zaměřené na pomoc lidem při osvojování nových návyků, jako je cvičení nebo zdravější stravování, soustředily na budování nových pozitivních návyků.

Například pro někoho, kdo se snaží začít cvičit, nemusí být nepravidelné cvičení dostačující. Nejúčinnější strategií by bylo identifikovat každodenní situaci, ve které je možné cvičení realisticky provádět – například v určitou denní dobu nebo po pravidelné události, jako je odchod z práce – a v této situaci důsledně cvičit.

„Stejně tak k tomu, abyste se zbavili špatného návyku, jako je kouření, nemusí stačit pouhá touha přestat. Nejúčinnější strategie zahrnují odstranění spouštěčů (například vyhýbání se místům, kde jste dříve kouřili) a vytvoření nových rutin (například žvýkání žvýkačky po jídle místo cigarety),“ doporučují autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 4 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 6 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...