Australský Velký bariérový útes po letošním horkém létě opět vybledl

Letecké snímky ukázaly, že australský Velký bariérový útes, největší korálový útes světa, po letošním horkém australském létě opět vybledl. Ztráta barvy signalizuje uhynutí korálů, na vině jsou nejspíše únorové vysoké teploty mořské vody. V posledních pěti letech je to již potřetí, kdy k takovému rozsáhlému poškození útesu došlo, píše BBC.

Velký bariérový útes měří přes 2300 kilometrů a rozkládá se podél severovýchodního pobřeží Austrálie. Od začátku 80. let je na seznamu UNESCO. Ve skutečnosti se jedná o systém několika útesů, z nichž některé vystupují nad hladinu. Utváří ho několik stovek druhů korálů, bariéra poskytuje útočiště mnoha druhům ryb, ptáků, mořských hadů, plžů a mlžů a představuje bohatý a složitý ekosystém.

V posledních letech ale útes ohrožují stoupající teploty mořské vody, které ničí korály a narušují místní ekosystém. Jeho ochranou se zabývá úřad pro správu mořského parku Velký bariérový útes (GBRMPA), který každých pět let zhodnocuje jeho stav a vyhlídky do budoucna.

Podle Davida Wachenfelda z úřadu GBRMPA je letošní poškození závažnější než dvě předchozí, ke kterým došlo v letech 2016 a 2017 a z nichž se ekosystém útesu ještě ani nestačil vzpamatovat. Některé části bariéry jsou zasaženy více než jiné, severní a střední část vybledla pouze mírně, což podle Wachenfelda znamená, že útes se v těchto místech nejspíše dokáže obnovit.

Wachenfeld podtrhuje, že kvůli klimatickým změnám dochází k poškození útesu častěji a ve větším rozsahu. „Pořád představuje pulzující a dynamický systém, ale míra jeho poškození se stále stupňuje. Jeho stav musíme vnímat jako pobídku k tomu, abychom začali aktivně bojovat proti klimatickým změnám,“ domnívá se vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...