Australské vesmírné středisko si odbylo premiéru, odstartovala z něj raketa NASA

Vesmírné středisko v odlehlém regionu australského Severního území si odbylo svou premiéru, když z něj úspěšně odstartovala raketa amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Ta do výšky 350 kilometrů vynesla přístroj, který vědcům umožní měřit mezihvězdné rentgenové záření. Komerční zařízení na planině Dhupuma spoluvlastní zástupci místního domorodého kmene Yolngu a NASA ho hodlá využívat dál, napsala agentura Reuters.

„Arnhem leží na dvanácté rovnoběžce a nenajdete mnoho míst, která by byla blíže k rovníku. Zejména nenajdete místa tak blízko u rovníku, kde by bylo suché a stabilní podnebí. Florida a její mys Canaveral například jsou mnohem vlhčí,“ popsal výhody australského střediska astrofyzik Brad Tucker.

NASA chce ze střediska v Arnhemu vypustit v červnu a červenci celkem tři rakety, misi na místě zajišťuje přes sedmdesát jejích spolupracovníků. Pro americkou vesmírnou agenturu jde o první starty z komerčního střediska mimo území USA. „Těšíme se na to, že budeme moci důležité vědecké mise vypouštět i z jižní polokoule a plnit cíle, na které bychom při startu z USA nemohli pomýšlet,“ uvedla zástupkyně NASA Nicky Foxová.

Právě to je případ dalších dvou startů 4. a 12. července, kdy rakety vynesou do vesmíru přístroje pro měření ultrafialového záření a zaměří se na trojhvězdu Alfa Centauri. Sluneční soustavě nejbližší hvězda je viditelná pouze z jižní polokoule.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026
Načítání...