Austrálie přišla za tři roky o třetinu koalů, hrozí jim vyhynutí

Austrálie za poslední tři roky přišla o třicet procent koalů medvídkovitých. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Australskou nadaci na ochranu koalů, podle níž za úbytkem stojí především vlny sucha, lesní požáry a kácení stromů za účelem nové výstavby.

 Nadace odhadla, že v roce 2018 žilo v Austrálii více než osmdesát tisíc koalů, jejich počet ale klesl na letošních méně než osmapadesát tisíc. „Úbytek je poměrně dramatický,“ prohlásila předsedkyně neziskové organizace Deborah Tabartová, podle níž Austrálie potřebuje zákony na ochranu těchto živočichů. Základní zjištění, která nadace oznámila, říkají:

  • Nejhůř je na tom Nový Jižní Wales s poklesem o 41 procent
  • Koala je vyhuben ve 47 volebních obvodech a pouze v jednom volebním obvodě, Mayo, žije více než pět tisíc koalů
  • Ve všech částech Austrálie byl zaznamenán populační pokles; k úbytku došlo všude a nikde nebyly žádné vzestupné trendy
  • V některých regionech se počet zbývající koalů odhaduje na pouhých pět až deset jedinců

Největší pokles populace koalů zaznamenal stát Nový Jižní Wales, zejména kvůli důsledkům změn klimatu. Právě on byl nejvíc postižený masivními požáry na přelomu let 2019 a 2020, které tam zdevastovaly rozlehlé lesní porosty. Podle ekologů to ale byla „rána z milosti“; z  mnoha oblastí státu totiž koalové vymizeli již před příchodem ničivých ohňů.

Kromě dopadů sucha a požárů totiž zničila životní prostředí ikonického vačnatce také likvidace jeho přirozených ekosystémů developery a staviteli silnic. „Myslím, že to všichni chápou, musíme se změnit. Ale pokud budou ty buldozery pracovat dál, pak se o koaly opravdu bojím,“ řekla Tabartová.

„Starosti nám teď dělají hlavně místa, jako je západ Nového Jižního Walesu, kde kvůli suchu v uplynulých deseti letech zmizela voda z říčních systémů a uhynuly blahovičníky pobřežní, v jejichž korunách koalové žijí,“ podotkla Tabartová.

Řešení je v rukou politiků

Australská vláda v červnu vyzvala veřejnost, aby se vyjádřila k národnímu plánu obnovy pro Nový Jižní Wales, Queensland a Australské hlavní teritorium v okolí Canberry a k tomu, jestli by měl být status koalů zvýšen z druhu „zranitelného“ na „ohrožený“. Připomínky k plánu obnovy je třeba zaslat do konce září, pak se jimi budou úřady zabývat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...