Astronomové vytvořili největší simulaci kosmu. Obsahuje 3,4 miliardy galaxií

Vědci představili dosud největší simulaci vesmíru. Aktuálně ji zveřejnilo konsorcium Euclid. Tato obří kosmická mapa obsahuje 3,4 miliardy galaxií, každá z nich je přitom detailně vymodelována s více než čtyřmi sty různými vlastnostmi.

Simulace vesmíru není „geograficky“ přesná, ale ukazuje jeho základní vlastnosti. Vědci model postavili na základě snímků a dat, jež shromažďuje evropský dalekohled Euclid. Výsledkem je masivní „tapisérie“, která ukazuje základní strukturu vesmíru, jakousi jeho kostru, jejíž základ tvoří stále nevysvětlená temná hmota a na níž se vyvíjejí jednotlivé galaxie.

Astronomové mají o kosmu obrovské množství údajů. Významná část z nich pochází právě z kosmického dalekohledu Euclid, který umí sledovat i velmi vzdálené kosmické objekty. Snímky z tohoto teleskopu vynikají ostrostí a ukazují dosud nezaznamenané detaily. Dalekohled funguje od předloňska a měl by lidstvu sloužit nejméně do roku 2030.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

Množství dat, jež na Zemi posílá, je enormní, a tak jimi vědci „krmí“ právě tuto simulaci. Jde vlastně o obří katalog informací. Tento simulovaný vesmír dostal jméno Flagship 2 (Vlajková loď 2) a je volně k dispozici vědcům i veřejnosti.

Simulaci vyvinul tým osmi evropských institucí v rámci konsorcia Euclid pod vedením Institutu kosmických věd (ICE-CSIC) a Port d'Informació Científica (PIC) v Barceloně. Výsledek je sice impozantní, ale pořád jde vlastně jen o trénink pro to, aby se na konci mise daly všechny výsledky sjednotit do jedné obří dokonalé mapy vesmíru.

Jak simulovat vesmír

Tato simulace není mapou skutečného vesmíru. Jedná se spíše o uměle vytvořený minivesmír, generovaný na základě nejlepších znalostí fyzikálních zákonů, které řídí vše kolem . Zblízka tedy model přesně neodpovídá uspořádání „našeho“ vesmíru, ale při oddálení je statisticky podobný.

Základem je simulace toho, co ve skutečnosti na žádném snímku pozorovatelné není – tedy neviditelné temné hmoty, která se ale projevuje svým gravitačním působením. Astrofyzici našli šestnáct miliard shluků této hmoty, které v minulosti ve vesmíru vytvářely jakési gravitační studny, v nichž se shlukovala hmota a tvořily se tam z ní jednotlivé galaxie – a v nich pak hvězdy a další tělesa.

V simulaci její autoři tedy právě do těchto míst umístili i galaxie, a to na základě statistických pravidel, která dali dohromady z reálného sledování hvězd. A podle toho pak kostru temné hmoty obalili „svaly galaxií a masem hvězd“. Každá galaxie je pak, jak už bylo zmíněno, definovaná více než čtyřmi stovkami nejrůznějších parametrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...