Astronomové vytvořili největší simulaci kosmu. Obsahuje 3,4 miliardy galaxií

Vědci představili dosud největší simulaci vesmíru. Aktuálně ji zveřejnilo konsorcium Euclid. Tato obří kosmická mapa obsahuje 3,4 miliardy galaxií, každá z nich je přitom detailně vymodelována s více než čtyřmi sty různými vlastnostmi.

Simulace vesmíru není „geograficky“ přesná, ale ukazuje jeho základní vlastnosti. Vědci model postavili na základě snímků a dat, jež shromažďuje evropský dalekohled Euclid. Výsledkem je masivní „tapisérie“, která ukazuje základní strukturu vesmíru, jakousi jeho kostru, jejíž základ tvoří stále nevysvětlená temná hmota a na níž se vyvíjejí jednotlivé galaxie.

Astronomové mají o kosmu obrovské množství údajů. Významná část z nich pochází právě z kosmického dalekohledu Euclid, který umí sledovat i velmi vzdálené kosmické objekty. Snímky z tohoto teleskopu vynikají ostrostí a ukazují dosud nezaznamenané detaily. Dalekohled funguje od předloňska a měl by lidstvu sloužit nejméně do roku 2030.

  • Temná hmota či skrytá hmota nebo též skrytá látka je označení hypotetické formy hmoty, jejíž existence by vysvětlovala nesrovnalosti mezi některými skutečně pozorovanými a vypočítanými hodnotami z modelů.
  • O povaze chybějící hmoty existuje množství teorií, většina z nich se shoduje na faktu, že ji lze ve vesmíru pozorovat jen díky jejímu gravitačnímu vlivu na okolní objekty tvořené běžnou „svítící“ hmotou, ale neemituje elektromagnetické záření. Odtud její označení temná hmota.

Množství dat, jež na Zemi posílá, je enormní, a tak jimi vědci „krmí“ právě tuto simulaci. Jde vlastně o obří katalog informací. Tento simulovaný vesmír dostal jméno Flagship 2 (Vlajková loď 2) a je volně k dispozici vědcům i veřejnosti.

Simulaci vyvinul tým osmi evropských institucí v rámci konsorcia Euclid pod vedením Institutu kosmických věd (ICE-CSIC) a Port d'Informació Científica (PIC) v Barceloně. Výsledek je sice impozantní, ale pořád jde vlastně jen o trénink pro to, aby se na konci mise daly všechny výsledky sjednotit do jedné obří dokonalé mapy vesmíru.

Jak simulovat vesmír

Tato simulace není mapou skutečného vesmíru. Jedná se spíše o uměle vytvořený minivesmír, generovaný na základě nejlepších znalostí fyzikálních zákonů, které řídí vše kolem . Zblízka tedy model přesně neodpovídá uspořádání „našeho“ vesmíru, ale při oddálení je statisticky podobný.

Základem je simulace toho, co ve skutečnosti na žádném snímku pozorovatelné není – tedy neviditelné temné hmoty, která se ale projevuje svým gravitačním působením. Astrofyzici našli šestnáct miliard shluků této hmoty, které v minulosti ve vesmíru vytvářely jakési gravitační studny, v nichž se shlukovala hmota a tvořily se tam z ní jednotlivé galaxie – a v nich pak hvězdy a další tělesa.

V simulaci její autoři tedy právě do těchto míst umístili i galaxie, a to na základě statistických pravidel, která dali dohromady z reálného sledování hvězd. A podle toho pak kostru temné hmoty obalili „svaly galaxií a masem hvězd“. Každá galaxie je pak, jak už bylo zmíněno, definovaná více než čtyřmi stovkami nejrůznějších parametrů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...