Astronomové nepřímo pozorovali potenciálně živou planetu obíhající kolem mrtvé hvězdy

Astronomové z Kalifornské univerzity pozorovali v blízkosti bílého trpaslíka prstenec planetárních úlomků plný struktur o velikosti měsíce. To podle nich naznačuje, že se v blízkosti hvězdy nachází planeta, a to dokonce v její „obyvatelné zóně“, kde by mohla existovat voda, a tedy možná i život.

Bílí trpaslíci jsou žhnoucí zbytky hvězd, které vyčerpaly veškeré své vodíkové palivo – podobně jako po palivovém dřevu zbydou jen žhavé uhlíky. Většina hvězd, včetně Slunce, se nakonec stanou bílými trpaslíky, ale o jejich planetárních systémech se toho velmi málo.

Mezinárodní tým vědců měřil pomocí dat z pozemních a kosmických teleskopů světlo bílého trpaslíka známého jako WD1054-226. Tato hvězda leží v Mléčné dráze asi 117 světelných let od Země.

Ke svému překvapení zjistili, že výrazné poklesy světla odpovídají 65 rovnoměrně rozmístěným oblakům planetárního odpadu, které obíhají kolem hvězdy každých 25 hodin. Vědci dospěli k závěru, že přesná pravidelnost těchto struktur, které každých 23 minut ztlumí světlo hvězdy, naznačuje, že je v tak přesném uspořádání musí udržovat zatím nedetekovaná blízká planeta.

Záhadná pravidelnost

Je to poprvé, co astronomové objevili v obyvatelné zóně bílého trpaslíka nějaké planetární těleso. „Pozorované struktury o velikosti měsíce jsou spíše nepravidelné a prachové, podobné jsou tedy spíše kometám než pevným tělesům. Ta naprostá pravidelnost, kdy každých 23 minut přejde jedno těleso před hvězdou, je záhadou, kterou v současné době nedokážeme vysvětlit,“ uvedl hlavní autor studie Jay Farihi.

„Je tady ale jedna nesmírně vzrušující možnost: tato tělesa se udržují na takto rovnoměrně rozložených oběžných drahách díky gravitačnímu vlivu blízké planety. Bez tohoto vlivu by tření a srážky způsobily, že by se struktury rozptýlily a ztratily by pozorovanou přesnou pravidelnost,“ tvrdí vědec. Mohlo by to být něco podobného, jako to známe ze Sluneční soustavy – gravitační přitažlivost měsíců kolem Neptunu a Saturnu totiž pomáhá vytvářet stabilní prstence obíhající kolem těchto planet.

„Možnost výskytu planety v obyvatelné zóně mrtvé hvězdy je zajímavá a také nečekaná; nehledali jsme ji. Je ale třeba mít na paměti, že k potvrzení existence planety je zapotřebí více důkazů. Nemůžeme ji pozorovat přímo, takže k potvrzení může dojít jen porovnáním počítačových modelů s dalšími pozorováními hvězdy a obíhajících úlomků,“ dodává vědec.

Podle předpokladů je situace kolem bílého trpaslíka ještě zajímavější: její planeta je totiž v systému zřejmě kořistí. O své původní planety, pokud hvězda nějaké měla, musela přijít během fáze, kdy došlo k její expanzi. A pak si zřejmě, asi někdy před dvěma miliardami lety, přitáhla nějaké těleso ze svého okolí, z něhož vytvořila svou planetu.

A protože se planeta nachází v takzvané obyvatelné zóně hvězdy, mohl by zde celou tu dobu život existovat.

Výskyt planety v obyvatelné zóně neznamená, že na ní musí panovat ideální podmínky pro život, označuje se tak jen fakt, že těleso přijímá takové množství hvězdné energie, které povrch planety nepřehřívá ani naopak nenechává přespříliš chladným. Zjednodušeně řečeno: nachází se v oblasti, kde by teplota teoreticky umožňovala existenci kapalné vody na povrchu planety. V porovnání s hvězdami, jako je Slunce, bude obyvatelná zóna bílého trpaslíka menší a blíže ke hvězdě, protože bílí trpaslíci vyzařují méně světla, a tedy i tepla.

Vesmír plný bílých trpaslíků

Více než 95 procent všech hvězd se nakonec stane bílými trpaslíky. Výjimkou jsou největší hvězdy, které explodují a stanou se buď černými dírami, nebo neutronovými hvězdami.

Farihi dodává: „Vzhledem k tomu, že naše Slunce se za několik miliard let stane bílým trpaslíkem, poskytuje naše studie pohled do budoucnosti naší vlastní Sluneční soustavy.“

Když hvězdám začne docházet vodík, rozpínají se a chladnou a stávají se červenými obry. Slunce vstoupí do této fáze za čtyři až pět miliard let a pohltí Merkur, Venuši a možná i Zemi. Jakmile se vnější materiál jemně odfoukne a vodík se vyčerpá, zůstane horké jádro hvězdy, které bude po miliardy let pomalu chladnout – to je fáze bílého trpaslíka.

Planety obíhající kolem bílých trpaslíků jsou pro astronomy náročné na detekci, protože tyto hvězdy jsou mnohem slabší než hvězdy, jako je Slunce. Astronomové zatím našli pouze předběžné důkazy o tom, že kolem bílého trpaslíka obíhá plynný obr, tedy těleso podobné našemu Jupiteru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...