Astronautům mizí ve vesmíru kostní hmota. Po návratu na Zemi se obnovuje jen pomalu

Stav beztíže, který ve vesmíru na vlastní kůži zažívají astronauti, způsobuje velký úbytek kostní hmoty. U mnoha astronautů se ale neobnoví ani rok od návratu na Zemi, vyplývá z nové studie. Podle autorů výzkumu by řídnutí kostí mohlo být velkým problémem pro budoucí mise na Mars.

Astronauti ztrácejí jedno až dvě procenta kostní hmoty za každý měsíc, který stráví ve vesmíru, ukázaly dřívější výzkumy. Při letu, který trvá šest měsíců, tak člověk přijde až o 12 procent kostní, ale i svalové hmoty. Úbytek způsobuje mikrogravitace, při které na lidské tělo nepůsobí tíha.

Aby vědci zjistili, jak se astronauti zotavují po návratu na Zemi, skenovali zápěstí a kotníky 17 astronautů před, během a po pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Kostní hmota, kterou astronauti ve vesmíru ztratili, se rovnala množství, o které by na Zemi přišli až za několik desetiletí. Řekl to spoluautor studie Steven Boyd z kanadské univerzity v Calgary, který vede McCaigův institut pro zdraví kostí a kloubů.

Čím déle v kosmu, tím hůř

Vědci zjistili, že hustota holenních kostí devíti astronautů se po roce pobytu na Zemi ještě zcela neobnovila. Nejpomaleji se zotavovali ti astronauti, kteří absolvovali nejdelší mise, jež se na ISS pohybovaly od čtyř do sedmi měsíců.

Podle Boyda to vyvolává obavy ohledně plánovaných misí na Mars, při nichž by astronauti mohli strávit ve vesmíru několik let. Vědci ale nevědí, zda se bude řídnutí kostí při takto dlouhém pobytu ve vesmíru stále zhoršovat.

„Je možné, že se po nějaké době dostaneme do ustáleného stavu, nebo že budeme nadále ztrácet kostní hmotu. Ale nedokážu si představit, že bychom o ni přicházeli tak dlouho, dokud by nám nezbylo nic,“ řekl Boyd.

Modelová studie z roku 2020 předpokládá, že během tříletého letu na Mars bude 33 procent astronautů ohrožovat osteoporóza. Některé odpovědi by mohl přinést výzkum, který vědci v současné době provádějí na astronautech, kteří strávili alespoň rok na palubě ISS. Nová studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports také ukázala, jak kosmický let mění strukturu samotných kostí.

Člověk jako eiffelovka

Pokud si kosti těla člověk představí jako Eiffelovu věž, bude to, jako by se ztratily některé spojovací kovové tyče, které drží konstrukci dohromady, uvedl Boyd. „A když se vrátíme na Zemi, posílíme to, co zbylo, ale nové tyče vlastně nevytvoříme,“ dodal.

Některá cvičení jsou pro udržení kostní hmoty lepší než jiná, zjistila také studie. Například cvičení nazývané mrtvý tah se ukázalo jako výrazně účinnější než běh nebo jízda na kole, což naznačuje, že v budoucnu by se astronauti měli zaměřit spíše na posilování spodní části těla.

Astronauti – kterými byli většinou fyzicky zdatní muži ve věku kolem 40 let – si podle Boyda obvykle drastického úbytku kostní hmoty nevšimli.

Kanadský astronaut Robert Thirsk, který strávil ve vesmíru nejvíce času, řekl, že jeho kosti a svaly se po návratu na Zemi zotavovaly nejdéle. „Ale během jednoho dne po přistání jsem se opět cítil jako pozemšťan,“ uvedl v doprovodném prohlášení ke studii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...