Astronauti měli být na ISS osm dnů, vrátí se možná až příští rok

Dvojice amerických astronautů, která uvázla na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), by se mohla vrátit na Zemi až v únoru. Hrozí to, pokud se nepodaří zaručit bezpečnou cestu nazpět za použití kosmické lodě Starliner, uvedl podle agentury Reuters Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Vesmírná mise by se tak dvojici astronautů, která měla zůstat na ISS pouze osm dnů, výrazně prodloužila.

Astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová přiletěli na ISS na začátku června. K tomuto účelu byla poprvé použita kosmická loď Starliner, kterou vyrobila společnost Boeing. Když se loď přibližovala k ISS, zaznamenala technické potíže kvůli úniku paliva a selhání několika naváděcích trysek. Posádka se měla podle původních plánů vrátit na Zemi za použití této lodi 14. června.

Některé problémy se sice uplynulé dva měsíce podařilo vyřešit, posádka lodi Starliner ale zůstává i nadále ve vesmíru. V červenci NASA uvedla, že nedokáže odhadnout, kdy se Wilmore a Williamsová vrátí domů. Teď NASA sdělila, že dvojice by pro návrat mohla využít kosmickou loď Crew Dragon společnosti SpaceX, která poletí v únoru příštího roku. A to v případě, že se do té doby nepodaří zajistit bezpečný let za použití Starlineru.

Změny v letech k ISS

NASA si před deseti lety v rámci programu spolupráce s komerčními subjekty objednala kosmická plavidla u společností SpaceX a Boeing. Zatímco první let Crew Dragon od SpaceX s posádkou se uskutečnil v roce 2020, Starliner od Boeingu kvůli četným průtahům při vývoji a následným odkladům nakonec s astronauty vzlétl až letos 5. června.

Starliner se ale od startu své první mise s astronauty potýkal s mnoha problémy. Ty hlavní nastaly poté, co 6. června při dokování s ISS selhalo pět z 28 trysek RCS. NASA se sice snaží tyto technické problémy řešit, ale komplikuje to už další provoz stanice, kam mají mezitím dorazit další posádky.

Na středeční tiskové konferenci agentura oznámila, že s dalším startem k ISS bude nutné počkat. Crew-9, devátý operační let společnosti SpaceX k ISS určený pro čtyři astronauty, tedy odstartuje až 24. září namísto původně plánovaného 18. srpna. NASA přitom zdůrazňuje, že astronauti mohou v případě zásadních problémů ISS opustit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...