Asteroid kdysi vychýlil Ganymedes z osy, vyhloubil kráter široký 1600 kilometrů

Největší měsíc Sluneční soustavy Ganymedes byl kdysi dávno zasažen masivním asteroidem, který byl dvacetkrát větší než ten, který před 66 miliony let na Zemi ukončil éru dinosaurů. Ničivý náraz vychýlil Jupiterovu přirozenou družici podél její osy a vytvořil na ní kráter široký až 1600 kilometrů, píše nyní ve své práci japonský vědec.

Charakteristické brázdy, které křižují povrch Ganymedu, se dlouho považovaly za pozůstatky několika soustředných prstenců, které způsobil právě dopad gigantického asteroidu, připomněl planetolog Naojuki Hirata z univerzity v japonském Kóbe. Nebylo ale dosud přesně jasné, o jak velký náraz se jednalo a jaký měla událost na Jupiterův měsíc vliv.

Hirata v článku v odborném časopise Scientific Report popisuje, že střed prstenců na povrchu měsíce míří téměř přímo od jeho domovské planety. To znamená, že asteroid musel družici destabilizovat a způsobit její vychýlení podél osy. Možný průběh událostí podle Hiraty potvrdily počítačové simulace.

Jupiterův měsíc je podobně jako pozemská přirozená družice vázán na svou planetu a plynnému obrovi ukazuje stále stejnou „tvář“.

Měsíc větší planety

Ganymedes je největší měsíc Sluneční soustavy, s průměrem přes 5000 kilometrů je větší než planeta Merkur. Náraz obřího tělesa, který se odehrál před více než čtyřmi miliardami let, patrně „zcela odstranil původní povrch“ měsíce a ovlivnil i jeho nitro, které podle odborníků skrývá oceán plný slané vody.

Nelze vyloučit, že vrásy na Ganymedovi vznikly jinou cestou, upozorňuje ovšem Hirata. Další důkazy podporující nebo vyvracející jeho teorii může přinést výzkum sondy Juice Evropské kosmické agentury, která odstartovala zkoumat Jupiterovy měsíce loni v dubnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...