Asteroid Apophis Zemi neuškodí. Ona jemu ale ano, varuje studie

Gravitační působení Země může mít na planetku Apophis, která kolem ní proletí za pět let, silný vliv. Nestačí na to, aby to asteroid při přesunu kolem naší planety zničilo, ale bude s ním pořádně třást, zjistili vědci. Událost je podle nich zároveň vynikající příležitostí ke studiu tohoto objektu a jemu podobných.

V pátek 13. dubna 2029 se k Zemi přiblíží asteroid Apophis. Nese jméno staroegyptského hadího démona, který sídlí ve věčné temnotě a každý den se pokouší zničit lidstvo. Když vědci tuto planetku zaznamenali poprvé, obávali se, že něco podobného může způsobit i ona tím, že se srazí se Zemí.

Novější výzkumy ale ukázaly, že to není možné. Asi 350 metrů velký asteroid naši planetu při svém průletu za pět let mine v bezpečné vzdálenosti 37 399 kilometrů. A srážka se Zemí nehrozí ani při dalších průletech tohoto tělesa Sluneční soustavou – a to po dobu nejméně dalších sta let.

Letos na jaře pak astronomové potvrdili, že nehrozí ani další možná hrozba – že by se Apophis při letu srazil s nějakým jiným kosmickým objektem a ten by ho odrazil směrem k Zemi. Naší planetě ani živým tvorům tedy žádné nebezpečí nehrozí; podle nového výzkumu může ale špatně dopadnout samotná planetka.

Země, ničitel asteroidů

Když se totiž přiblíží k Zemi, začne na ni působit gravitace naší planety. Přitažlivost bude mít na „Ničitele“ takový dopad, že bude sám devastován. „Zjistili jsme, že dojde k výrazné změně povrchu asteroidu,“ uvedli autoři nového výzkumu. Apophis se bude pod vlivem gravitace třást a roztáčet tak divoce, že by to mohlo možná i odkrýt jeho povrch. Stejný mechanismus by mohl mít dopad i na povrch jiných planetek. A vědci to vyhlížejí.

Astronomové se totiž mohou z nitra asteroidů hodně naučit. Mohou odhalit jejich původ, a dokonce mohou i přispět k lepšímu pochopení Sluneční soustavy. A pokud se v nich podaří odhalit i organické molekuly, tak to může nabídnout nové pohledy na počátek života na Zemi. U některých asteroidů to může poskytnout dokonce i pohled mnohem dál, až za hranice Sluneční soustavy. Některé planetky totiž prokazatelně pocházejí z oblastí mimo vliv našeho Slunce; jde například o známý objekt Oumuamua.

Experti budou Apophis podrobně studovat. Za cíl by to měla mít například evropská mise Ramses. Sonda, jež bude jejím základem, se s planetkou setká, když se bude přibližovat. Pak ji bude doprovázet při jejím průletu kolem Země v roce 2029. Sonda provede pomocí sady přístrojů důkladný průzkum tvaru, povrchu, oběžné dráhy, rotace a orientace asteroidu.

Analýzou toho, jak se Apophis během průletu kolem naší planety změní, se vědci dozvědí mnoho informací o reakci asteroidu na vnější síly a také o složení planetky, její vnitřní struktuře, soudržnosti, hmotnosti, hustotě a pórovitosti. Získané poznatky zlepší schopnost bránit Zemi před jakýmkoli podobným objektem, který se v budoucnu opravdu ocitne na kolizním kurzu.

„O asteroidech se toho musíme ještě hodně dozvědět,“ říká Patrick Michel, ředitel výzkumu na Observatoire de la Côte d'Azur ve francouzském Nice. „Až doposud jsme ale museli cestovat my za nimi, a to hluboko do Sluneční soustavy, abychom je mohli studovat a sami provádět experimenty, při nichž jsme se snažili interagovat s jejich povrchem,“ dodal. Teď studijní objekt podle něj přiletí k Zemi téměř na dosah, což je podle badatelů třeba využít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...