Archeologové v Českých Budějovicích vyzvedli dřevěnou schránku, v níž jsou pravděpodobně ostatky Jindřicha Libraria – prvního převora českobudějovického kláštera dominikánů, zpovědníka a důvěrníka krále Přemysla Otakara II. Průzkum inicioval kardinál Dominik Duka, který se akce v klášteře na Piaristickém náměstí osobně zúčastnil. Z počátku 20. století existuje seznam předmětů, které ve schránce jsou.
Schránu objevili archeologové při záchranném výzkumu a geofyzikálním průzkumu kláštera. Spolu s písemnostmi byla ukrytá v dutině jedné z gotických zdí klášterního kostela Obětování Panny Marie.
Průzkum provedli v lednu 2019, ve středu z dutiny vyzvedli seznam dělníků z renovace kláštera v roce 1893, noviny Národní politika z téhož roku, básnickou sbírku Jaroslava Vrchlického a deset minut před jedenáctou vlastní schránu. Na délku měří necelých třicet a na šířku sedmnáct centimetrů, stejně je i hluboká.
„Je to velice významný objev pro město, protože pokud se potvrdí, že ten materiál můžeme datovat do 13. století, můžeme s největší pravděpodobností počítat s tím, že se jedná o Jindřicha Libraria,“ řekla novinářům archeoložka z Jihočeského muzea Zuzana Thomová.
Archeologové prozkoumají, z jakého dřeva a období schránka je. Tým geofyzika Jiřího Šindeláře získal již při minulém průzkumu ze záběrů minikamer přesný 3D model dutiny. Zjistil také, že dno schránky je narušené, proto pod ně podsunuli kovovou desku.
„Není dnes už dřevěné, je to spíš taková měkká houba. To byl největší děs, který jsme měli: ve chvíli, kdy bychom se snažili takovou choulostivou věc vyzvednout a ona se vám rozpadla v ruce,“ řekl Šindelář.
Všechny předměty nyní projdou restaurováním, ostatky archeologové uloží do nového dřevěného relikviáře a ten najde své místo opět v klášteře, v bočním oltáři svatého Vojtěcha.
„Objevením ostatků blahoslaveného Jindřicha Libraria se otevírá ohromný horizont toho, jaká byla naše minulost, tohoto města, tohoto kláštera, a to je důležité pro každého z nás, znát svoji vlastní historii,“ komentoval vyzvednutí schrány děkan českobudějovické katedrály sv. Mikuláše Zdeněk Mareš.
Muž v pozadí
Librarius, který zemřel v roce 1281, byl po celou dobu existence kláštera považován za blahoslaveného. Králi Přemyslu Otakarovi II. pak prý poradil, aby si založením nového kláštera vyprosil od Boha narození vytouženého potomka a dědice, pozdějšího krále Václava II.
Podle Duky se Librarius zasloužil i o vznik a rozvoj města a klášter hrál podle arcibiskupovaných slov roli v celém kraji až do 18. století, kdy ho zrušil Josef II. „Druhý význam je jeho (Librariův) osobní vztah ke králi Přemyslu Otakaru II. Drobné pozůstatky jeho tělesné schránky ukazují, že i když tělo odejde, tak duch pokračuje ve své činnosti a významu,“ řekl Duka.
Středeční akt byl pro něj radostným potvrzením toho, že jeho úsilí nebylo marné. Připomněl, že za normalizace, když pracoval ve Škodovce, působil v závodu spolek kastelologů, s nimiž pracoval i důstojník Státní bezpečnosti. „On způsobil, že kamarádovi obstaral veškerou historickou archivní dokumentaci o Jindřichu Librariovi,“ řekl Duka.
