Archeologové rozpletli záhadu pravěké šamanky. Byla zřejmě úmyslně zmrzačená

V hrobech se lidé od pravěku do dneška pohřbívají vleže. Tohle tělo ale sedělo a po jeho boku se nacházelo ještě jedno, droboučké, které patřilo nemluvněti. Tento pozoruhodný hrob z doby před asi devíti tisíci lety objevili archeologové v německém Bad Dürrenbergu roku 1934 a rázem se stal jedním z nejslavnějších nálezů z období, kterému se odborně říká mezolit neboli střední doba kamenná.

Vědci teprve nyní pomocí vylepšených analytických metod dokázali přijít na to, jaký je příbuzenský vztah mezi oběma těly a také na další zajímavé informace o jejich původu i o tom, jak důležitou roli oba lidé měli.

Žena musela mít dost tmavou barvu pleti, tmavé rovné vlasy a v kontrastu vůči nim zajímavě modré oči. V hrobě měla uložené kamenné artefakty, ale také předměty z kostí a paroží, kus červeného okru, spoustu zvířecích kostí včetně krunýře nejméně tří želv a částečně proražené zvířecí zuby.

Společně s jeleními parohy a původně šesti částečně probodnutými kančími kly představují tyto nálezy pravděpodobně ozdoby hlavy a těla, které zřejmě nosila právě tato žena. Vědci se proto domnívají, že se jednalo o duchovní vůdkyni kmene, šamanku.

Šamanka s bizarním tělem a jelení hlavou

Studie zjistila, že žena měla v době smrti mezi třiceti a čtyřiceti roky. Byla drobná, měřila maximálně 155 centimetrů, ale zvláštní byly hlavně její nohy. Lovci a sběrači z této doby mívají v drtivé většině případů nápadně osvalené dolní končetiny, což je s ohledem na jejich životní styl logické. Ale šamanka tento znak postrádala.

Vědci u ní našli na spodní části lebky na okraji velkého týlního otvoru anomálii v podobě malého zúžení. Tato oblast je otiskem abnormálně vyvinuté cévy. Měla také nedotvořený první krční obratel, což může podle expertů souviset s výše popsanou anomálií.

Archeologové spekulují o tom, že společně mohla tato postižení způsobit ucpání jedné z cév vedoucích k mozku. A to mohlo mít zásadní důsledky. Ženu asi neohrožovaly na životě, ale mohly způsobovat například takzvaný nystagmus. Tedy samovolné těkavé pohyby očí, jež mohli tehdejší lidé považovat za něco spojeného například s pohledem „někam, kam ostatní nevidí“.

Stav kostry dokonce naznačuje, že poškození mohla být způsobená záměrně, aby žena tyto vlastnosti získala: její kmen ji mohl za šamanku vybrat už v dětství a pro tuto roli ji cíleně připravovat, například právě tím, že ji poškozoval.

Výzkum odhalil, že žena geneticky patřila k mezolitickým lovcům a sběračům ze střední a západní Evropy. Fenotypové varianty analyzované v genomu z Bad Dürrenbergu zase ukazují, že šamanka měla poměrně tmavou barvu pleti, tmavé rovné vlasy a modré oči. Tato kombinace byla mezi lovecko-sběračskými obyvateli západní Evropy poměrně běžná a šamanka sdílela tento vzhled s jinými archeologickými „celebritami“, tedy s nálezy z míst, jako je Loschbour, Mullerthal (Lucembursko), La Braña, Asturias (Španělsko) nebo Cheddar Man v Somersetu (Velká Británie).

Čí bylo dítě?

Nabízela se možnost, že dítě pohřbené se šamankou byl její potomek. Genetická analýza to mohla povrdit, jenže nepotvrdila. Ukázalo se, že mezi nimi sice genetická příbuznost je, ale ne na úrovni matky a dítěte. Ve skutečnosti byl mezi nimi rozdíl asi čtyř generací, takže šlo zřejmě o praprababičku dítěte. Což je vzhledem k jejímu věku dost pozoruhodné a archeologové pro to zatím nemají vysvětlení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...