Archeologové objevili ve Fulneku středověký hřbitov se 14 hroby

Při archeologických vykopávkách objevili archeologové ve Fulneku na Novojičínsku středověký hřbitov se 14 zachovalými hroby z 13. a 14. století. Ve městě se připravuje rekonstrukce kostela Nejsvětější Trojice, archeologové tam hřbitov našli v místech rajské zahrady.

„Překvapilo nás, kolik hrobů jsme objevili v tak malé sondě o rozměrech zhruba metr a půl na metr a půl. Většina nebožtíků byla pohřbena bez rakve, jen v rubáši, což poznáme podle volného rozložení těla,“ uvedl Ondřej Anlauf z Národního památkového ústavu v Ostravě.

Velké množství kostí se podle něj dochovalo v poměrně dobrém stavu. Na místě archeologové našli také hodně keramických střepů a například jeden z nebožtíků měl v místě pánve kovový kroužek, přezku k připínání nohavic.

„Vyjmuté ostatky projdou antropologickou analýzou, která určí věkové složení pohřbených, jejich zdravotní stav, nemoci a další zajímavosti, čímž přispěje k hlubšímu poznání života tehdejších obyvatel města,“ vysvětlil Anlauf.

Jde podle něj o standardní hřbitov kolem tehdejšího městského kostela svatých Filipa a Jakuba. Kvůli nedostatku místa na hřbitově bylo pro tehdejší dobu obvyklé porušování starších hrobů novými.

„Užívání hřbitova bylo ukončeno přístavbou budov kláštera augustiniánů-kanovníků v průběhu 15. století. Tento klášter zde s omezeními fungoval až do roku 1784,“ řekl archeolog.

Klášterní systém

Archeologické práce v kostele začaly loni v listopadu. Archeologové udělali tři sondy, jednu v ambitu kláštera a dvě v rajské zahradě, kde kdysi řeholníci odpočívali. „V ambitu se v jednom místě propadala podlaha a bylo třeba zjistit, z jakého důvodu. Pod podlahou jsme objevili podle očekávání dva hroby, které souvisely s provozem kláštera a pocházejí ze 17. až 18. století,“ popsal archeolog.

V těchto místech podle něj byli pohřbíváni významní měšťané a obchodníci, kteří si lukrativní místo věčného odpočinku zajistili už za života dobrodiním vůči klášteru. „Předpokládáme, že podobnými hroby je zaplněn celý ambit, pohřbívalo se zde až do zrušení kláštera v 18. století. Objevili jsme i dvě úrovně prokazatelně starších podlah, než je ta současná. Jedna byla z pískovcových ploten, druhá, ještě starší, pak z břidlicových desek,“ uvedl Anlauf.

Archeologové odhalili také základy zdí. „To je pro nás důležité ze stavebně-historického hlediska. Prozradí nám to technické řešení celé stavby, jakým způsobem byla zakládána a jaké jsou vztahy mezi jednotlivými zdmi a potažmo částmi budov,“ vysvětlil Anlauf.

Archeologický výzkum bude pokračovat i při rekonstrukci chrámu, která začne v květnu. „Průzkum bude probíhat prozatím jen formou dohledu a operativně jej rozšíříme, pokud dojde v důsledku stavebních prací k odkrytí archeologických situací. To předpokládáme například v místech současné kuchyňky a v chodbách,“ dodal.

Fulnecký farář Jozef Wojciech Gruba uvedl, že se mu líbí, že archeologové s nalezenými ostatky pracují s úctou a pietou. „Už je předběžně domluveno, že po jejich prozkoumání budou pohřbeny na fulneckém hřbitově. Je podle mě správné, aby se nebožtíci vrátili do země, ve které odpočívali zhruba 800 let,“ uvedl farář.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 20 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...