Archeologové objevili pravěká ohniště na Kokořínsku. Jsou stopou po lovcích a sběračích

Pozůstatky dvou ohnišť z období posledních lovců a sběračů našli archeologové ve skalních převisech na Kokořínsku. Podle odborníků jde o mimořádný nález, který přináší další střípky o životě posledních lovců a sběračů.

Zachytit v Česku stopy života lovců a sběračů není podle archeologů snadné. Oproti pozdějším zemědělcům žijícím na území po polovině šestého tisíciletí před naším letopočtem, neměli tito lidé většinou stálá sídla a jejich sídliště nezanechala výraznější stopy v krajině. Mobilní skupiny, v nichž žili, ale často využívaly některé krajinné útvary, včetně skalních převisů. A právě převisy tak patří v prostředí severního mírného pásu mezi nejdůležitější místa, kde lze najít cenné informace o životě lovců a sběračů.

„Našli jsme dvě stejně konstruovaná ohniště z doby lovců a sběračů ve dvou různých převisech. Okolo ohnišť jsou stopy konstrukce z kůlů. Najít v jedné sezoně takové dvě obdobné nálezové situace je mimořádné,“ uvedla Karolína Pauknerová z Centra pro teoretická studia Karlovy Univerzity a Akademie věd. Pravěcí lidé zanechali v převisech, které jsou od sebe vzdušnou čarou téměř čtyři kilometry, totožná ohniště a podobné stopy. Podle odborníků by tak mohlo jít dokonce o pozůstatky života jedné skupiny, byť to na základě archeologických pramenů nelze s jistotou doložit.

„Obvykle je obtížné v období mezolitu stanovit, a to i za použití radiouhlíkového datování, jestli tatáž skupina navštívila v regionu více míst. Komplexnost postupů, ať už výrobních nebo konstrukčních, je jedním z argumentů pro pohyb právě jedné skupiny lidí,“ popsala Katarína Kapustka z pražského Archeologického ústavu. „Uvidíme z dalších analýz, jestli se objeví i další shody, vodítka určitě poskytne datování C14 (radioaktivního izotopu uhlíku), i analýza obsahu ohnišť, který jsme odebrali k laboratornímu prozkoumání,“ dodala vědkyně.

  • Mezolit neboli střední doba kamenná označuje období mezi deseti a osmi tisíci lety před naším letopočtem a končí začátkem neolitizace Evropy. Mezolit je pokračováním paleolitu za změněných přírodních podmínek a spíše se tradičně uznává za samostatné období.

Tým, do kterého vedle zmíněných odbornic patří i Matthew Walls z University of Calgary se zaměřil na velké převisy poblíž Harasova a hradu Kokořín na Mělnicku. Cílem výzkumu v převisech nazvaných Diamant a Dóm bylo doplnit obraz o intenzitě a kontinuitě využití těchto míst.

Místo putování pravěkých lidí

„V obou převisech jsme našli velmi zachovalý biologický materiál z velmi dávných období, například pravěké skořápky lískových ořechů a kosti zvířat. Kromě toho také několik ohnišť a kamenných nástrojů, z mladších období pak střepů z doby bronzové,“ doplnila Pauknerová. Odborníci v převisech odkryli vrstvy o síle asi 120 centimetrů. Našli v nich stopy od období lovců – sběračů až po novodobé trampské ohniště na povrchu.

Kokořínsko vědce zajímá proto, že tam zřejmě poslední lovci a sběrači putovali. „Přes krajinu pískovcových skal severně od soutoku Vltavy a Labe pravděpodobně lidé často cestovali na sever, odkud pochází většina kamenné suroviny pro výrobu kamenných nástrojů,“ vysvětlila Kapustka.

Podle Pauknerové se skupina také snaží oslovit kolegy z přírodovědných oborů, kteří se zabývají například analýzou škrobů na kamenných nástrojích a sedimentární DNA a hledají možnosti kalibrace jejich využití pro archeologické otázky o životním stylu dávných lidí.

Tým také usiluje o nalezení rovinného sídliště či sídlišť mimo oblast převisů, což by doplnilo představu o síti osídlených poloh v krajině a vznikl by lepší materiál pro hypotézy o pohybu pravěkých lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 14 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...