Archeologové našli v Mongolsku 1500 let staré sedlo. Patřilo bojovníkům, proti nimž zřejmě válčili Slované

Archeologové našli v Mongolsku velmi vzácné dřevěné sedlo staré více než patnáct set let. Bylo objeveno v jeskynním hrobě s dalšími artefakty a pozůstatky koně; pocházelo z válečnické nomádské kultury, která ovládla většinu střední Asie a naháněla strach i čínským královstvím. Objev podle vědců přináší důležité nové poznatky o epoše, která není příliš dobře zmapovaná.

Mongolští archeologové našli dřevěné sedlo už v roce 2015, když zkoumali pohřební jeskyni Urd Ulaan Uneet, jež leží v nadmořské výšce 1340 metrů nad mořem. Nikolai Seregin z Altajské státní univerzity a jeho tým teď artefakty nalezené na tomto místě popsali v odborném žurnálu Bulletin of Archaeology, Anthropology and Ethnography.

Uvedli, že kromě sedla v jeskynní hrobce učinili i několik dalších důležitých nálezů, včetně „reflexního luku, šípů, koženého toulce a dřevěných nádob“. Nejpodstatnější ale byla řada kusů vybavení pro koně, včetně velmi výrazného sedla.

V regionu je přitom značně neobvyklé, že byl v hrobě nalezen i kůň. Zvíře mohlo být pohřbeno se zesnulým, aby ho doprovázelo v posmrtném životě, nebo to možná byla oběť pro místní božstva.

Sedlo je velmi dobře zachované; skládá se ze dvou zakřivených částí spojených dvěma „křídly“. Profesor Seregin uvedl, že předpokládá, že bylo vyrobeno pro vojenské využití – zdá se, že bylo navrženo pro maximální pohodlí jezdce a typologicky připomíná sedla vyobrazená v dobovém čínském umění.

Sedlo ukazuje pravdu o starověké nomádské říši

Podle práce pochází sedlo (a tedy zřejmě i ostatní objekty) z druhé poloviny 4. století nebo z 5. století našeho letopočtu; o tom svědčí jak typ sedla, tak i uhlíková analýza dřeva. Seregin uvádí, že sedlo z jeskyní Urd Ulaan Unaet pocházelo zřejmě z doby chanátu Rouran (česky někdy i jako Žou-žan).

Rouranský chanát
Zdroj: Wikimedia Commons

Rourani byli konfederací protomongolských kočovných národů, které ovládaly většinu střední Asie a často bojovaly s čínskými královstvími. Byli ve spojení s lidmi kultury Sien-Pej, ale o jejich původu i kultuře je toho zatím známo jen velmi málo. 

Ví se o nich, že šlo o zuřivé bojovníky, kteří kontrolovali oblast dnešního Mongolska v době mezi 4. a 6. stoletím. Potom je porazili takzvaní Modří Turci neboli Turkuti, což byli předchůdci moderních Turků.

Historické prameny uvádí, že po této porážce se někteří Rourani zřejmě stali Tatary, ale jiné části kmenů uprchly do Evropy – měly se usadit v Panonii (dnešním Maďarsku), kde se možná staly Avary, s nimiž pak bojovali Slované, respektive Sámova říše. Vzhledem k nedostatku důkazů je ale jejich původ stále ještě zahalen tajemstvím; nejnovější analýzy avarské DNA z roku 2020 ale tuto hypotézu potvrzují.

Sedlo a další nově nalezené artefakty pomáhají složité době plné migrací lépe porozumět. Řada prvků například naznačuje, že mezi mnoha odlišnými kulturami mezi Uralem, Sibiří a Čínou probíhala bohatá kulturní výměna. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...