Archeologové našli poslední škuner, který pašoval do Ameriky otroky

Výzkumníkům v americkém státě Alabama se podařilo identifikovat vrak lodi, který před více než rokem objevili pod bahnem řeky Mobile. Škuner zvaný Clotilda byl poslední známou lodí, která v roce 1860 z Afriky přivezla do USA otroky.

Dovážet otroky do Spojených států amerických bylo sice nelegální od roku 1808, ale pašeráci lidí se přes Atlantik plavili dál ještě po desetiletí. Z poslední cesty ze západoafrického Beninu dovezli otrokáři do přístavu Mobile v Mexickém zálivu 110 zajatců. S lodí pak odpluli do říční delty severně od města a spálili ji, aby o jejich nelegální aktivitě nezůstal žádný důkaz.

Zbytky škuneru se přesto podařilo najít, i když až loni v lednu místnímu reportérovi. Na identifikaci lodi od té doby pracovali vědci.

Místní úřady objev považují za významný. „Objevení Clotildy je neuvěřitelným archeologickým nálezem,“ řekla výkonná ředitelka Alabamské historické komise (AHC) Lisa Demetropoulosová Jonesová. Podle ní příběh lodi „představuje jedno z nejčernějších období moderních dějin“ a vrak je „jasným důkazem otrokářství“.

Úřady zatím neoznámily, kolik toho z lodi zbylo a co se s nálezy bude dít dál. Rozměry a konstrukce podle nich ale odpovídají Clotildě, stejně jako použité materiály, včetně dřeva a částí vyrobených ze surového železa. Trosky také nesou známky ohně.

Dějiny otrokářské lodi

Clotildu nechal postavit majitel plantáží Timothy Meaher, který navzdory zákazu prosazoval znovuotevření transatlantického obchodu s otroky. Podle historičky Natalie S. Robertsonové se Meaher vsadil, že dokáže přivézt otroky tajně, aniž by ho úřady chytily, což se mu podařilo.

Po skončení americké občanské války se Afričané chtěli vrátit domů, chyběly jim k tomu však prostředky. Podařilo se jim ale koupit pár pozemků severně od Mobile, kde vznikla dodnes fungující komunita Africatown.

Podle kurátorky Mary Elliottové z Národního muzea afroamerických dějin a kultury je objev pro místní obyvatele důležitý. „Najde se mnoho příkladů, třeba rasové nepokoje v Tulse v roce 1921, tato událost nebo dokonce i holocaust, o kterých se říká, že se to nikdy nestalo. Díky archeologii, bádání v archivech a vědě v kombinaci s kolektivní pamětí to nikdo nemůže popřít,“ řekla Elliottová časopisu National Geographic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...