Archeologové našli pomocí družic mnoho nekropolí v srdci Sahary

Satelity odhalily velké množství rozsáhlých pohřebišť neboli nekropolí, které patřily zatím nepopsané civilizaci, jež obývala Saharu ještě v době před vznikem faraonského Egypta.

Zkoumat poušť je pro archeology noční můra. Nekonečná krajina plná písku nebo skal, nehostinné podmínky a vzdálenost od civilizace znamenají, že hledat zde něco představuje stokrát horší verzi pomyslné jehly v kupce sena. V současné době to ale mění satelity.

Právě družice využil mezinárodní vědecký tým, který se pokusil na satelitních datech pouště Abtai ve východním Súdánu najít nějaké známky zaniklých civilizací. Australsko-polsko-francouzská skupina archeologů chtěla vyprávět příběh lidí, kteří v minulých tisíciletích obývali pouštní oblast mezi Nilem a Rudým mořem, aniž by tam experti jedinkrát museli kopnout do země.

Kruhové pohřebiště na Sahaře při pohledu ze satelitu
Zdroj: African Archaeological Review

Na satelitních snímcích naráželi stále znovu a znovu na jeden stejný tvar. Velké kruhové útvary, které se při bližším pohledu ukázaly být masivními hromadnými hroby naplněnými kostmi lidí i zvířat, jež byly často pečlivě uspořádané kolem klíčové osoby uprostřed.

Všechny byly podle archeologů postavené pravděpodobně kolem čtvrtého a třetího tisíciletí před naším letopočtem. A jsou to útvary opravdu obrovské – velká kruhová ohradní zeď, kterou disponují všechny, má u těch největších průměr až osmdesát metrů. Uvnitř jsou pohřbeni lidé spolu se svými kravami, ovcemi a kozami. Vědci našli doposud 260 nekropolí, předpokládají ale, že jich tam může být mnohem víc.

Záhadné stavby ještě záhadnějších autorů

Tyto velké nekropole znají vědci už z několika příkladů v egyptské a súdánské poušti, ale stále se toho o nich ví jen pramálo. Už jen proto, že jich znali tak málo. Teď ale záplava nových důkazů naznačuje existenci nějakých vzorců – existenci společné kočovné kultury rozprostírající se přes rozsáhlou pouštní oblast.

Většina ze staveb se nachází na území dnešního Súdánu, na svazích pohoří u Rudého moře. Samotné satelitní snímky podle autorů nedokážou přiblížit celý příběh těchto stavitelů hrobových komplexů, takže bude nutné se na místo podívat osobně a kopat dál. Uhlíkové datování a keramika z několika málo již dříve vykopaných nekropolí naznačují, že tato kultura existovala zhruba v době těsně předtím, než Egypťané vytvořili své království.

Největší kruhová pohřebiště vyznačená v mapě
Zdroj: African Archaeological Review

Tito kočovníci ale měli s Egypťany zřejmě jen málo společného. Zatímco obyvatelé říše faraonů žili hlavně kolem velkých měst a Nilu a živili se zemědělstvím, kočovníci obývali poušť, skrze kterou hnali stáda svého dobytka – vždy do míst, kde pro ně našli dost píce. S Egypťany je spojuje to, že to nejdůležitější, co se po nich zachovalo, byla místa, kde zůstaly jejich ostatky.

Zajímavé je, že už tyto společnosti nebyly rovnostářské – naznačují to výše popsané centrální hroby, kolem nichž byl zbytek nekropole. Vědci předpokládají, že mohlo jít o náčelníky nebo jiné významné členy těchto komunit. Tyto rozdíly byly samozřejmě nekonečně menší než u Egypťanů, kde byli faraoni pohřbíváni nikoliv jen na centrální místo, ale do gigantických hrobek – pyramid.

Další fakt, který z dosavadního výzkumu vyplývá, je, jak důležitá byla pro tento pouštní lid jejich zvířata. Důkazem jsou lidská a zvířecí těla pohřbená bok po boku, v podstatě jako rovnocenná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
včera v 08:37

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
včera v 07:00

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...