Archeologové našli nejstarší tetovací nástroje. Jsou vyrobené z lidských kostí

Zřejmě nejstarší známé tetovací nástroje pocházejí z ostrovního státu Tonga v Tichém oceánu. Podle vědců z univerzity v australské Canbeře je soubor čtyř kostěných hřebínků starý zhruba 2700 let. Dva z nich jsou vyrobeny zřejmě z ptačích kostí a dva z kostí lidských, informovala agentura DPA.

Tonga je království v jižní části Tichého oceánu, které tvoří více než 170 ostrovů. Čtyři kostěné hřebínky používané k tetování se našly již v roce 1963 na ostrově Tongatapu, na němž leží i hlavní město Tongy Nuku'alofa. Dosud se vědci domnívali, že nejsou tak staré. Podle nového výzkumu vědců z univerzity v Canbeře, kteří použili radiokarbonovou metodu, ale vznikly nástroje před více než 2700 lety.

V článku zveřejněném v odborném časopise Journal of Island and Coastal Archaeology spoluautorka studie Michelle Langleyová uvedla, že jsou dva ze hřebínků vyrobeny z lidských kostí. „V této době nežili na ostrově žádní jiní savci této velikosti a lidské kosti byly oblíbeným materiálem pro výrobu tetovacích hřebínků,“ napsala.

Tetování a Polynésie

Výraz pro tetování pochází z polynéského slova „tatau“. V oblasti Tichého oceánu se stále zdobí kůže metodou, která se za posledních několik tisíc let nezměnila. Používá se tetovací hřebínek a dřevěná palice, kterou se do hřebínku buší a tím se tetovací barva vráží pod kůži.

Tetovací nástroje z Polynésie
Zdroj: The Journal of Island and Coastal Archaeology

Zdobení zapouštěním barev pod kůži je ovšem mnohem starší než hřebínky z Tongy. Například loni vědci oznámili, že tetování našli na dvou egyptských mumiích starých pět tisíc let.

Pravěká tetování

Velmi slavné je také tetování, které bylo nalezeno na těle muže z ledovce, slavného Ötziho. Ten žil v Evropě přibližně před 5300 lety a na jeho těle bylo objeveno přesně 61 tetování – ale jsou to tetování velmi podivná.

Vědci, kteří je studovali, se domnívají, že neměla ornamentální funkci. Místa vpichů jehel totiž přesně odpovídají tomu, jak jsou umístěná akupresurní tetování v Asii – jen na východě se používala až o dva tisíce let později. Je možné, že se do Číny dostala z Evropy? To zatím nikdo neví, stejně jako spoustu dalších věcí o tetování. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...