Antihmota reaguje na gravitaci stejně jako hmota, uvedli vědci

Vědcům v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě se podařilo udělat další důležitý krok k pochopení antihmoty. Poprvé demonstrovali, že reaguje na gravitaci stejně jako hmota, tedy padá. Informovala o tom agentura Reuters.

„Tento výsledek byl předpovídán na základě teorie a nepřímých experimentů. Žádná skupina (vědců) ale nikdy neprovedla přímý pokus, při němž by byla antihmota jednoduše upuštěna, aby bylo vidět, na kterou stranu se bude pohybovat,“ prohlásil fyzik Kalifornské univerzity a spoluautor studie Joel Fajans.

„Náš experiment vylučuje další teorie, podle nichž by v gravitačním poli Země měla antihmota stoupat na základě 'antigravitace',“ uvedl Jonathan Wurtele, který působí rovněž na Kalifornské univerzitě a na studii zveřejněné v časopise Nature se také podílel jako spoluautor.

Experiment byl proveden v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) ve Švýcarsku vědci z mezinárodního týmu ALPHA. K pokusu použili antivodík, vyrobený v CERN, který ve válcové vakuové komoře zachytili magnetickým polem. Poté magnetické pole oslabovali, aby antihmotu uvolnili a mohli pozorovat, jestli bude padat dolů, když na ni začne působit zemská gravitace. To se také skutečně stalo – antivodík se v daných podmínkách choval stejně jako vodík.

Agentura Reuters podotkla, že experiment potvrdil teorii relativity jednoho z nejvýznamnějších fyziků všech dob Alberta Einsteina.

Antihmota je zrcadlovým protikladem hmoty. Částice atomu, jako jsou protony a elektrony, mají odpovídající antičástice. Zatímco elektrony mají záporný náboj, antielektrony, neboli pozitrony, mají náboj kladný. Protony jsou kladně nabité, antiprotony záporně. Potká-li se částice s antičásticí, anihilují, tedy zaniknou.

Na základě současných teorií při velkém třesku, jímž se zrodil vesmír, vzniklo stejné množství hmoty a antihmoty. Zatímco však hmota se stala základem všeho, co existuje, antihmota podle všeho prakticky zmizela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...